S blížícím se koncem roku jsou postupně uvolňovány souhrnné zprávy jednotlivých ministerstev či zodpovědných organizací hodnotící vodní hospodářství a obor vodovodů a kanalizací v ČR za rok 2018. SOVAK ČR k vybraným dosud známým údajům přináší následující komentář.

V roce 2018 bylo pro potřeby výroby pitné vody odebráno celkem 625,1 mil. m3 surové vody, z toho 326,0 mil. m3 bylo odebráno z povrchových zdrojů a 299,1 mil. m3 z podzemních zdrojů. Podíl podzemních vod na celkovém objemu odebraných vod činil 47,85 %, povrchových pak 52,15 %. V této souvislosti je vhodné připomenout, že v roce 2013 podíl podzemních vod činil 49,09 % a od té doby podíl podzemních vod na odběru pro výrobu pitné vody meziročně setrvalé klesá. Tuto skutečnost lze přičíst především přetrvávajícímu suchu a zaklesávání hladiny podzemních vod na území ČR. Nenaplňují se tak proklamace Ministerstva životního prostředí, které při poslední novelizaci vodního zákona obhajovalo navrhované navýšení poplatků za odběr podzemních vod z důvodu jejich přednostních odběrů ze strany vodárenských společností.

V roce 2018 bylo vyrobeno 609,7 mil. m3 pitné vody, do vodárenských sítí pak bylo dodáno 601,5 mil. m3. Celkový objem vyrobené pitné vody je tak od roku 2013 prakticky konstantní. Jednotlivým domácnostem napojeným na veřejný vodovod byla dodána a fakturována pitná voda v celkovém objemu 327,8 mil. m3, spotřeba pitné vody v domácnosti činila v přepočtu na osobu a den 89,2 litru. Od roku 2013 došlo k navýšení spotřeby o 2 litry na osobu a den, což lze přičíst především vyšší míře využívání pitné vody z veřejných vodovodů v domácnostech, které disponují i individuálním zdrojem vody (studna). Zkušenosti z posledních let totiž jednoznačně ukazují, že v obdobích sucha roste význam napojení na veřejný vodovod, neboť představují spolehlivější dodávku pitné vody než individuální zdroje.

Jedním ze základních ukazatelů stavu vodohospodářské infrastruktury jsou ztráty vody. V roce 2018 dosáhly ztráty vody v trubní síti objemu 95 mil. m3, oproti roku 2017 tak bylo ušetřeno 2,8 mil. m3, což při výše uvedené průměrné spotřebě představuje roční spotřebu pitné vody 86 000 obyvatel ČR! Snižování ztrát vody v trubní síti je tak zdaleka nákladově nejefektivnějším a nejúčinnějším nástrojem zmírňování negativních následků sucha a nedostatku vody. Z celkového objemu dodaných pitných vod představovaly ztráty vody podíl 15,8 %. Pokračuje tak pravidelné meziroční snižování ztrát vody, v tomto parametru ČR snese nejpřísnější srovnání s vyspělými zeměmi po celém světě. V řadě měst ČR jsou dosahovány ztráty ještě výrazně nižší, například v Praze 13,5 %, Brně 9,2 % či Ostravě 11,3 %. V této souvislosti je nutné připomenout i význam koncových uživatelů (majitelů nemovitostí napojených na veřejný vodovod) na vykazovaných ztrátách vody. Podle zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích je vlastníkem vodovodní přípojky vlastník pozemku či připojené nemovitosti, neprokáže-li se opak. Fakturační měřidlo, kterým se zaznamenává objem dodané pitné vody a zprostředkovaně tedy i ztráty vody ve vodovodní síti však v řadě případů není umístěn na rozhraní vodovodního řadu a přípojky, ale až po několika metrech samotné přípojky. Vykazované ztráty vody tak v sobě zahrnují i ztráty vody z těchto přípojek, které ovšem vlastník a provozovatel vodovodních řadů nemůže nijak ovlivnit.

Základní, ale ne jedinou podmínkou snižování ztrát vody v trubní síti jsou investice do oprav, rekonstrukcí a obnovy vodohospodářské infrastruktury. V roce 2018 bylo v platbách za vodné a stočné vygenerováno přes 14,3 mld. Kč určených na opravu a obnovu infrastruktury, což činilo podíl 38,3 % z průměrné souhrnné výše vodného a stočného. V současné době tak tyto prostředky tvoří největší nákladovou položku, která je do plateb za vodné a stočné pro koncové odběratele zahrnována. Za pozitivní lze také označit i skutečnost, že souhrnná výše těchto prostředků každý rok roste, když od roku 2010 byla v platbách za vodné a stočné vygenerována částka určená na opravu a obnovu infrastruktury v souhrnné výši 109,1 mld. Kč. Přes tento pozitivní vývoj je ale nutné vzít v potaz i situaci v případě řady zejména nejmenších měst a obcí ČR, které v mnoha případech netvoří prostředky na budoucí obnovu v potřebné výši, jak ostatně poukazuje i Ministerstvo zemědělství ve svých Zprávách z Benchmarkingu VaK.

Také kvalita dodávané pitné vody je nadále velmi vysoká. Ze sítí veřejných vodovodů 4 086 zásobovaných oblastí bylo v roce 2018 provedeno 33 192 odběrů, jejichž rozborem bylo získáno a do databáze IS PiVo vloženo 1 062 395 hodnot jakosti pitné vody. Limity zdravotně významných ukazatelů limitovaných nejvyšší mezní hodnotou (NMH) byly překročeny v 1 668 případech. Četnost nedodržení limitních hodnot klesá s rostoucím počtem zásobovaných obyvatel. V případě NMH z 0,62 % v nejmenších oblastech zásobujících do 1 000 obyvatel na 0,01 % v oblastech zásobujících více než 100 000 obyvatel. Z oblastí zásobujících více jak 5 000 obyvatel bylo získáno celkem 134 657 hodnot zdravotně významných ukazatelů jakosti pitné vody limitovaných NMH, z čehož tyto limity byly překročeny v 89 případech (z toho 49 jsou pesticidní látky), což představuje 0,07 % četnost nedodržení limitních hodnot. Z oblastí zásobujících do 5 000 obyvatel bylo získáno 361 940 zpracovaných výsledků ukazatelů s NMH, z čehož bylo v 1 579 případech nalezeno překročení NMH (z toho v 530 případech se jednalo o pesticidní látky), což představuje 0,44 % nedodržení limitních hodnot. Uvedené hodnoty odpovídají výsledkům za rok 2017. Výskyt pesticidních látek překračujících limitní hodnotu 0,1 μg/l tak i nadále představuje nečastější důvod nedodržení ukazatelů jakosti pitné vody limitovaných NMH pro oblasti zásobujících více jak 5 000 obyvatel. Vodárenské společnosti na tento bohužel již setrvalý stav reagují postupnou úpravou a doplněním technologie úpravy pitné vody, především zařazením filtrace přes aktivní uhlí. Podle údajů SOVAK ČR si tyto úpravy doposud vyžádaly investice ve výši 430 mil. Kč bez DPH, další projekty v souhrnné výši více jak 1,7 mld. Kč bez DPH jsou ve fázi přípravy či realizace.

Z uvedených dat je zřejmé, že základní úloha oboru vodovodů a kanalizací v ČR, tedy neomezené dodávky kvalitní pitné vody koncovým odběratelům, je naplňována. Přes některé poplašné zprávy v médiích o nedobrém stavu oboru VaK v ČR lze v mnoha parametrech sledovat výrazné kontinuální zlepšení. Velkým rizikem změny tohoto pozitivního trendu mohou být neuvážené zásahy do fungujícího systému, které by vycházely namísto objektivních skutečností z nepodložených a nepravdivých tvrzení.

Zdroj: www.sovak.cz, autor: Ing. Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR, za technickou správnost odpovídá: Ing. Filip Wanner, Ph.D., ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová