V úterý 28. února proběhlo v rámci procesu posuzování vlivů záměrů „Plavební komora Bělov“ a „Rekreační přístav Kroměříž“ tvořících prodloužení splavnosti Baťova kanálu do Kroměříže veřejné projednání, kde byly ze strany investora – Ředitelství vodních cest ČR a zpracovatele dokumentace EIA – Aquatis a.s. zodpovězeny dotazy týkající se těchto záměrů a jejich vlivu na životní prostředí.

Cílem uvedených staveb je prodloužit souvislou splavnost Baťova kanálu až do města Kroměříž, čímž bude vodní cesta ukončena v atraktivním a dopravně dostupném místě,“ uvedl Lubomír Fojtů, ředitel investora Ředitelství vodních cest ČR. „Výrazně se tak posílí turistický potenciál severní části Baťova kanálu a zároveň se odstraní dlouhodobá nesplavnost jezu Bělov, která v současné době výrazně limituje celkové využití vodní cesty.“

Na začátku prodloužení stojí plavební překážka v podobě stávajícího jezu Bělov. Pro její překonání bude v těsné blízkosti pravobřežního břehového pilíře vybudována nová plavební komora s užitnými rozměry 38,5 x 5,3 x 1,5 m, obdobných jako jsou na ostatních plavebních komorách Baťova kanálu, která umožní proplavování plavidel až do maximální velikosti 20 x 5 m s ponorem 1,2 m. Na vlastní plavební komoru pak navazují dolní a horní rejda. Horní rejda bude oddělena od toku dělící betonovou zdí, která zajišťuje bezpečné vplouvání plavidel do plavební komory. Při nábřežní zdi se bude nacházet čekací stání až pro 2 návrhová plavidla. Na čekací stání pak bude navazovat veřejné přistávací místo, které umožní  krátkodobé zastavení plavidel pro nástup a výstup osob. V dolní rejdě, která bude rovněž od koryta řeky oddělena betonovou zdí v délce 30 metrů, nalezneme čekacích stání až pro 3 plavidla. U dolního ohlaví bude vybudován rovněž provozní objekt jako zázemí pro obsluhu plavební komory ve stylu „Baťovské architektury“ se zdivem z ostře pálených cihel. Součástí stavby plavební komory je též nové přemostění stávající silnice vedené nyní přes jez i přes dolní ohlaví s podjezdnou výškou pro lodě 4,0 m.

V blízkosti města Kroměříž, u soutoku řeky Moravy s vodním tokem Kotojedky, je plánován velký bazénový přístav, který zabezpečí dostatečnou kapacitu přístavní infrastruktury pro rekreační plavidla ve městě. Rekreační přístav bude mít celkovou kapacitu 80 plavidel a bude zajišťovat dlouhodobá, střednědobá a krátkodobá stání plavidel, a to i za nejvyšších povodní. Přístavní bazén bude s řekou Moravou propojen krátkým plavebním kanálem délky přibližně 40 m. Plavidla budou v přístavním bazénu stát u plovoucích mol s kolmými výložníky, vedenými pomocí vysokovodních daleb. Přístup na jednotlivá mola zajišťují pohyblivé lávky. Srdcem přístavu bude provozní budova, která uživatelům nabídne kompletní servis služeb včetně hygienického zázemí. Součástí budovy bude i zázemí pro obsluhu přístavu. Pro spouštění plavidel na vodní cestu bude k dispozici 7 m široký sjezd a lodní jeřáb. Na sjezd do vody přímo navazuje svislá přístavní hrana, u které bude umístěno plovoucí servisní centrum, kde bude probíhat tankování pohonných hmot, doplnění pitné vody, el. energii, odběr fekálních a nádních vod. V areálu přístavu budou též zřízena parkovací stání pro 74 osobních automobilů. V místě špičky nově vzniklého poloostrova je navrženo „říční náměstí“, jehož dominantou je objekt majáku, který vytváří důležitý orientační prvek jednak pro uživatele vodní cesty, kteří připlouvají po řece do přístavu, ale také pro pěší přicházející z města.

Ukončení prodlouženého vodní cesty je naplánováno v Kroměříži na Erbenově nábřeží, kde vznikne na pravém břehu nové přístaviště pro krátkodobé stání plavidel. Jeho užitná délka bude 60 metrů a umožní stání až 6 plavidel. Přístaviště bude tvořeno pevným molem s několika výškovými úrovněmi pro pohodlný a bezpečný nástup a výstup cestujících. Přístup k molu bude zajišťovat bezbariérový chodník.

V rámci všech uvedených staveb bude dále realizována řada opatření, které budou minimalizovat případné negativní zásahy do životního prostření, a to zejména v období provozu – zvýšení intenzity plavby v dotčeném úseku vodní cesty mezi jezem Bělov a městem Kroměříž. Mezi nejvýraznější opatření patří migrační zprůchodnění stávajícího jezu Bělov, který v současné době tvoří migrační překážku při pohybu ryb a vodních organizmů a založení nového lokálního biocentra Vlčetín, které bude situováno mezi přístav a sportovní letiště v Kroměříži. Realizací biocentra tak vznikne unikátní propojení přírodě blízkého krajinného prvku s výtvorem člověka, přístavem.

Během veřejného projednání byly vzneseny otázky na vliv akce na úroveň hladiny v řece a vyhodnocení vlivů na zvířata. Posuzovatelé záměru pro Ředitelství vodních cest potvrdili, že současná hladina se nijak nezmění a dopady stavby a plavebního provozu na faunu tým expertů vyhodnotil na základě dlouhodobých biologických průzkumů jako nízké a akceptovatelné. Diskutována byla bezpečnost servisních center, kdy zástupci Ředitelství vodních cest ČR občany ubezpečili, že tankování pohonných hmot i odběr odpadů v moderním zabezpečeném přístavu je podstatně bezpečnější a rizika znečištění vody jsou nižší, než když se tyto činnosti dnes vykonávají bez speciálního zařízení mimo uzavřený přístav. Přístav je zároveň vybaven pro snadné zvládání případných havárií. Jako vstřícné opatření pro pohodlný a bezpečný pohyb pěších a cyklistů bylo doporučeno vybudování lávky přes vjezd do přístavu. V neposlední řadě na veřejném projednání několik provozovatelů vodní dopravy vyslovilo jednoznačnou podporu prodloužení vodní cesty až do Kroměříže.

V návaznosti na veřejné projednání bude zpracován nezávislý posudek, který by měl vyhodnotit veškeré dostupné podklady – dokumentaci EIA, vyjádření dotčených orgánů státní správy, veřejnosti a místních samospráv. Následně bude ze strany Krajského úřadu Zlínského kraje, který zajišťuje celý proces posuzování vlivů záměru na životní prostředí, vydáno závěrečné stanovisko, zda lze záměry „Plavební komora Bělov“ a „Rekreační přístav Kroměříž“ z hlediska vlivů na životní prostředí realizovat či nikoliv.

Zdroj a grafika (vizualizace plavební komory Bělov): ŘVC ČR