Starostové z Kralup nad Vltavou a dalších obcí na dolním toku Vltavy zablokovali návrh státního podniku Povodí Vltavy na zvýšení ochranného prostoru Orlické přehrady o třetinu na 93 milionů metrů krychlových. Starostové chtějí, aby se ochranný prostor v přehradě navýšil až na 120 milionů metrů krychlových. ČTK to řekl mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán. Rozhodovat tak bude muset ministerstvo zemědělství.

„Zvětšení mělo zvýšit ochranu před povodněmi, místo desetileté by Vltavská kaskáda zadržela přibližně dvacetiletou vodu. Návrh již schválil Krajský úřad Středočeského kraje. Proti tomuto rozhodnutí ale bylo podáno, tak trochu paradoxně, odvolání obcí na dolním toku Vltavy, kterým by tato změna právě napomohla k vyšší ochraně před povodněmi,“ dodal Roldán.

O změnu manipulačního řádu, který by navýšení umožnil, požádalo Povodí v březnu. Starostové si však přejí, aby se ochranný prostor v přehradě navýšil až na 120 milionů metrů krychlových, potvrdil ČTK starosta Kralup nad Vltavou Petr Holeček.

„Byli bychom rádi, kdyby se na to odborníci ještě jednou podívali a řekli nám hodnotu, která by umožňovala jak veškerý život na přehradách, neměla vliv na dopravu, tak která by byla i pro nás z bezpečnostních důvodů akceptovatelná,“ vysvětlil důvody odvolání Holeček. Podle něj Povodí Vltavy slíbilo, že se ještě do konce září sejde se zástupci obcí i ministerstva zemědělství u kulatého stolu, kde se budou snažit kompromisní variantu najít.

„Vodoprávní řízení je ale vedeno pouze o předloženém návrhu změny manipulačního řádu, tedy o navýšení retenčního prostoru z 62 milionů metrů krychlových na 93 milionů. Tento návrh tedy buď bude, nebo nebude schválen,“ poznamenal Roldán, podle nějž se tak o větším zvětšení nyní neuvažuje.

Povodí Vltavy si nyní nechává vypracovat ještě další studii o zvýšení tzv. neškodného průtoku. Zjišťuje tak možnosti, jak velký by mohl být průtok pod Vltavskou kaskádou, aniž by došlo k ohrožení majetků a životů. Díky většímu průtoku by se totiž začal plnit ochranný (retenční) prostor v Orlické přehradě později a celá Vltavská kaskáda by mohla snížit velikost povodňové vlny. Se zvýšením průtoku Holeček souhlasí. „Průtok na prvním či druhém stupni povodňové aktivity, který bychom považovali za neškodný, by nám ani obcím pod Prahou nevadil,“ uzavřel.

Poslední velké záplavy postihly Česko v červnu 2013. Mají na svědomí 15 životů. V celé republice zasáhly přes 1200 obcí, evakuováno bylo přes než 26.000 lidí, z toho asi 11.000 v Ústeckém kraji. Celkové škody převýšily 15,3 miliardy korun, což je však méně než čtvrtina škod, které způsobila povodeň v roce 2002. Změna manipulačního řádu Orlické přehrady vychází i z jejich vyhodnocení.

Zdroj: ČTK, foto: wikimedia commons, Jarba