Objem půdy vyňaté ze zemědělského půdního fondu se loni meziročně propadl o 42 procent. Vyplývá to z nových statistik ministerstva životního prostředí, o nichž informoval portál E15.cz.

Podle statistik sňaly úřady ochranu z téměř 1,6 tisíce hektarů orné půdy. Na tuto rozlohu by se vešlo 354 Václavských náměstí. Denně tak loni Česko přišlo o více než čtyři hektary půdy. Pokles objemu pozemků vyňatých z farmářského fondu má několik důvodů. „Především je to další zpřísňování legislativy. Dále i to, že rozvoj skladovacích či výrobních kapacit již minul svá nejlepší léta. Rovněž územní plány obcí jsou už z podstatné části nějak usazené a nepředpokládají extrémní rozšiřování výstavby,“ uvedl předseda Asociace soukromých zemědělců ČR Jaroslav Šebek. Na situaci žehrají stavebníci. „Developeři nemají kde stavět. Klesající počet realizovaných projektů snižuje nabídku pro nájemce, a tak zvyšuje nájmy. To se následně promítá do růstu cen výsledných produktů,“ uvedl Dušan Kastl, výkonný ředitel developerské společnosti Contera.

Vynětí pozemků z půdního fondu automaticky neznamená, že na nich farmáři přestanou okamžitě hospodařit. „Udělený souhlas s vynětím ze zemědělského půdního fondu nelze brát tak, že se v ten samý rok půda odejme. To se stane až někdy později nebo také vůbec ne, respektive až se stavba povolí a zahájí,“ poznamenala Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení MŽP. Poplatky za vynětí pozemku z ochranného režimu se vypočítávají podle bonity půdy. Každá z pěti tříd ochrany půdy má svůj koeficient. Základní cena stanovená vyhláškou se vynásobí příslušným koeficientem. V případě nejlepší černozemě, spadající do první třídy ochrany, inkasuje stát za vynětí metru čtverečního z půdního fondu v krajním případě téměř 160 korun. Například u haly podobné velikosti jako Amazon v Dobrovízi to dělá šestnáct milionů korun.

Zdroj: www.e15.cz, (redakčně kráceno), ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová