Na riziko, že nově vymezená záplavová území mohou zkomplikovat obcím rozvojové plány, portál Naše voda v souvislosti s komplikacemi při dostupnosti aktualizovaných údajů již upozorňoval. Jeden z konkrétních případů popisuje regionální mutace MFDnes.

Víc jak tři miliony korun vynaložila obec Mošnov na výkup pozemků pro bytovou výstavbu. Teď však zjistila, že stavět nemůže. Plánované území totiž nověspadá do záplavové oblasti řeky Lubiny. Zhruba patnáct až dvacet rodinných domků mělo vyrůst na louce naproti benzinové stanici na okraji Mošnova. Obec už k tomu všechno připravovala. V uplynulých letech vykupovala pozemky, žádala o jejich vydání pozemkový fond. „Jsou na nás kladeny požadavky ze strany průmyslové zóny. Řada lidí, kteří tam pracují, by byli rádi, kdyby si v Mošnově mohli postavit dům,“ vysvětluje důvod pro novou výstavbu starosta obce Roman Máca s tím, že do výkupů užvložili víc jak tři miliony korun.

Jenže stavět se nebude. „Byl vypracován návrh, kterým krajský úřad nově stanovuje záplavová území. Je v něm zahrnuta i lokalita, kde jsme bytovou výstavbu připravovali. Přitom v dosud platném územním plánu toto území figuruje jako takzvaně zastavitelné pro bytovou výstavbu,“poukázal starosta. „Je to pro nás dost velká rána, protože se nám značně omezuje možnost rozšiřování zastavitelného území obce. Na druhé straně nám vznikla přímá škoda vzhledem k tomu,že už jsme území připravovali,“ dodal.

Podle technického ředitele Povodí Odry Petra Březiny pozemky jako záplavové území dosud skutečněvedeny nebyly. Ale problémy se tam prý daly očekávat. „V původním návrhu záplavového území sice louka v mapě nebyla, ale voda byla všude kolem. Podle původního výpočtu by z ní byl za povodně zřejmě ostrov. Takže je samo o sobě nelogické uvažovat s výstavbou v takovém místě,“ nastínil Petr Březina.

Lokalita nyní spadá do takzvaného záplavového území Q100. Tedy toho, které může zasáhnout stoletá voda. „Nejedná se o aktivní zónu, kde se povodněvyskytují nejčastěji. Zákon tam výstavbu ani nezakazuje. Stalo by se tak pouze v případě, kdyby území leželo v dosahu dvacetileté vody.“ Jak dodává, v dosahu stoleté vody stavět lze jen za určitých podmínek stanovených vodoprávním úřadem.„My to samozřejmě v žádném případě nedoporučíme. Byť by tam byla voda třeba jednou za padesát let, tak zatopí třeba obytné podlaží, zlikviduje zahradu…“

Obec záplavové území respektuje, ale kvůli už vynaloženým prostředkůmchce žádat o odškodnění.„Celou věc dáváme posoudit svým právníkům, ať se podívají, do jaké míry bude možné chtít úhradu nákladů, které jsme tam vynaložili. Jednali jsme podle platných předpisů i v dobré víře,že chceme stavět tam, kde to územní plán připouští a stanoví,“ poukázal starosta. Obec teď připravuje nový územní plán, ale ani tam se zatím se záplavovým územím nepočítá. Dopracuje jej tam až poté, co vyhláška nabude právní moci.

Zdroj: Regionální mutace| Mladá fronta DNES – severni Morava a Slezsko