19.6.2018 7.01, Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině
Sucho existenčně ohrožuje zemědělce na severu Rakouska
Sucho posledních měsíců trápí rakouské farmáře, zejména ty z Horních Rakous na severu alpské republiky. Mnozí z nich bojují o ekonomické přežití. Podle rakouských expertů přitom z historického hlediska nejde o nic výjimečného, neboť delší periody sucha byly zaznamenány jenom za posledních 100 let už několikrát.
Suché jaro už zanechalo v centrálním, východním a severním Rakousku své stopy. „Na jahody je příliš vedro. Plody jsou příliš malé a nerostou. Druhá várka vůbec nebude. Musíme masivně zavlažovat,“ říká pěstitel jahod Josef Blumenschein z obce Dietach. Úroda podle něj bude o 30 až 40 procent nižší.
Stefan Hamedinger z rakouské zemědělské komory ví, že některé dopady sucha se projeví až později. „Červená řepa a zelí dostaly od dubna příliš málo vody,“ upozornil odborník.
Chovatel dobytka a skotu z obce Aschach an der Steyr Rudolf Enöckl tvrdí, že letošní sucho je horší než ta z předchozích let, protože začalo o dva měsíce dříve, už v dubnu. „Už nic neroste. To málo potravy, která ještě stojí, se spálí,“ stěžuje si majitel stád 50 krav a 70 ovcí. Dokupovat seno není řešení vzhledem k vysokým cenám.
Sedmadvacetiletý Thomas Leitner, který převzal hospodářství v Altenbergu u Lince o 110 hektarech po svém otci, hovoří o katastrofě. „Tak extrémní jako letos to ještě nikdy nebylo, to říká i můj 65letý otec,“ tvrdí Leitner, který počítá s 50procentním výpadkem úrody u hybridní obilniny tritikále, u kmínu a u osiva.
Na sucho si stěžují i lesníci. Rakouské spolkové lesy odhadují škody způsobené změnou klimatu na přibližně 15 až 20 milionů eur (386 až 515 milionů korun) ročně. V tom jsou započítány i náklady na boj s kůrovcem ve výši tři až 3,5 milionu eur ročně.
Rakouští meteorologové však varují před unáhlenými závěry, že za současná sucha může globální oteplování způsobené člověkem. Od dubna zasahují nad Rakousko oblasti vysokého tlaku vzduchu ze Skandinávie. Vlhký vzduch od Atlantiku, který za normálních okolností přichází v podobě oblastí nízkého tlaku, se letos nedostavuje. „Stávalo se to už před 30, 50 a také před 100 lety. S klimatickou změnou to nemá nic společného,“ vysvětluje Klaus Haslinger z rakouského meteorologického institutu ZAMG.
Rakousko přesto považuje stále častější extrémní projevy počasí za problém, kterému je nutné čelit. V rámci projektu KLAR! vytipovaly rakouské úřady 20 regionů, v nichž mají být vyzkoušeny metody adaptace na klimatickou změnu. Generální tajemník ministerstva životního prostředí Josef Plank tvrdí, že v uplynulých týdnech se projevily změny klimatu v podobě sucha a vedra. „Už teď je jasné, že důsledky mohou být různé,“ upozornil na nutnost přizpůsobování na regionální úrovni.
Opatření v jednotlivých regionech zahrnují například podporu co největší biodiverzity, vypracování plánů zásobování pitnou vodou nebo poučení místních pěstitelů ovoce a zeleniny o metodách trvale udržitelného hospodaření. „KLAR! je první strategií svého druhu v Evropě,“ poznamenal Ingmar Höbarth, vedoucí rakouského Fondu pro klima a energii, který se na projektu podílí.
Zdroj: ČTK, foto: wikimedia commmons, Chmee2
19.6.2018 7.01, Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině