Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) provedla v průběhu letních měsíců mezi několika tisíci svými členy, sedláky napříč republikou, monitoring dopadů sucha. O výsledcích informovali na dnešní tiskové konferenci představitelé ASZ ČR.

Na podobný průzkum se zaměřilo i ministerstvo zemědělství. Zatímco konkrétní výstupy z těchto dvou šetření jsou velmi podobné, návrhy, jak varovnou situaci řešit, se zásadně rozcházejí. Mezi nezbytná opatření, jak pomoci zemědělcům, dle ASZ ČR rozhodně patří zrychlení výplaty dotací na plochu a umožnění dočasné úlevy v některých povinnostech s ohledem na klimatickou situaci. Především jde o greening, AEKO opatření, posuny v termínech, prominutí druhých sečí trvalých travních porostů, vynechání setí meziplodin, snížení limitu zatížení VDJ/ha a širší možnost pastvy.

Agrární a stavební lobby versus zdravá krajina

V rámci EU se nutnost prevence rizik zcela jistě, jak je již dnes patrné, promítne v podmínkách Společné zemědělské politiky EU po roce 2020, a to větším důrazem na podporu malých a středních zemědělců a krajinotvorby. U nás je ale situace výrazně složitější. Česká republika zatvrzele odmítá zastropování (krácení plateb velkým průmyslovým zemědělcům), přitom právě to je možností, jak zabránit další koncentraci zemědělské půdy, jež následně nedokáže zadržet vodu, která se nemá na velkých nepřerušovaných lánech polí kde zastavit a vsáknout. „Kroky, které u nás byly dosud přijaty, lze označit pouze jako kosmetické úpravy podmínek zemědělského hospodaření. Co by ale bylo skutečně potřeba, to je podpora rozčleňování krajiny, zjednodušení pravidel pro budování rybníků a drobných vodních ploch a celkově jiné nastavení dotací. Tomu ovšem výrazně brání agrární a stavební lobby,“ vysvětluje předseda ASZ ČR Josef Stehlík a dodává: „Zásadním řešením je rychlá změna podmínek výplaty přímých plateb, legislativní a finanční podpora obnovy zaniklých mokřadů, tůní a malých rybníků na zemědělské i lesní půdě, ale také například využití stávajících melioračních soustav pro zpomalení odtoku vody z krajiny či aplikace zpracovaných biologických odpadů na zemědělskou půdu pomocí kompostování či restrikce skutečné eroze.“

Ne podpoře neživotaschopných projektů

Naopak za naprosto zbytečný, nic neřešící a neživotaschopný projekt považuje ASZ ČR fond nepojistitelných rizik s povinným přispíváním a následně politicky ovlivňovanou výplatou „almužny“. „Navrhujeme zahájení diskuse k zavedení standardního dobrovolného pojištění zemědělců proti dopadům sucha u komerčních pojišťoven s podporou či spoluúčastí státu,“ říká čestný předseda ASZ ČR Stanislav Němec.  Z monitoringu dopadů sucha, v jehož rámci se členové ASZ ČR vyjadřovali také k podmínkám kompenzací za sucho v loňském roce, vzešly i primární požadavky k návrhu Zásad, kterými se stanovují podmínky poskytování dotací na zmírnění škod způsobených suchem, a byly zaslány ministru zemědělství Tomanovi. „Prioritou ovšem zůstává řešení příčin, nikoliv sanování důsledků. K tomu je ale potřeba odstraňování byrokratických překážek a úzkých resortních pohledů. Asociace proto hodlá spolupracovat na přípravě legislativních řešení, dalších opatření a motivačních podpor s ministerstvy zemědělství, životního prostředí a ministerstvem pro místní rozvoj, říká tajemník ASZ ČR Jaroslav Šebek a dodává: „Asociace sama však nezahálí a řešení situace se suchem jde naproti, jak je patrné z jejího nového programu Pestrá krajina.“

Pilotní ročník programu Pestrá krajina

Ačkoliv zavádění tolik potřebných opatření v krajině, jakými jsou např. remízky, aleje či drobné vodní nádrže, je kvůli různým byrokratickým požadavkům a podmínkám velmi nesnadné a většinou nepřináší prvoplánový ekonomický efekt, je mezi členy ASZ ČR celá řada těch, kteří se pro jejich dobrovolnou realizaci rozhodli. Jde o sedláky, jež tuto činnost dělají samovolně při svém hospodaření. Neberou péči o své okolí jako prvotní věc, ale naprosto přirozeně, snad i podvědomě, prostě ze srdce. Hospodaří samozřejmě pro to, aby se uživili, ale přitom tvoří krajinu. Asociace by tuto činnost chtěla jakožto velmi přínosný krok, který pomáhá obnovit původní přirozené prvky ve venkovské krajině, propagovat. Rada této stavovské organizace proto schválila pro členy Asociace nový program s názvem Pestrá krajina, zaměřený na toto téma s cílem propagovat již zrealizovaná opatření a motivovat další sedláky, aby se o něco podobného pokusili také na svých pozemcích.

Jde o komplexní program péče o půdu, vodu a krajinu v rámci členství v Asociaci, který je garantován jednoduchými pravidly a spočívá v dobrovolném zapojení bez pobírání dotací. Hlavní myšlenkou je poukázat na fakt, že řešení problémů v krajině může spočívat zejména v návratu sedláka na vesnici. V podstatě pouze ten může odpovědně, s dlouhodobou vizí a podle znalostí lokality uplatňovat konkrétní vhodná řešení. Pravidla programu vypracovala ASZ ČR ve spolupráci s odborníky na související témata, základem je nebyrokratické hodnocení skutečného přínosu opatření na danou lokalitu (půdu, vodní režim, krajinu…). Tyto příklady budou dostupné na webu programu (http://www.asz.cz/cs/program-pestra-krajina/), a to s konkrétními odkazy na realizace, s fotodokumentací a popisem standardních informací, aby sloužily jako příklady dobré praxe. Součástí programu bude také vytvoření informačních materiálů s příklady v praxi zrealizovaných opatření a s popisem konkrétních řešení, které by mohli členové využívat.

Zhodnocení pilotního ročníku programu Pestrá krajina spolu s oceněním úspěšných sedláků proběhne v rámci slavnostního vyhlášení soutěže Farma roku v pražském Divadle ABC ve čtvrtek 13. prosince 2018.

Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová