Střední Evropu zachvátí po velmi teplé zimě invaze komárů, varovali němečtí vědci. Jak ale uvádí Brněnský deník, tuzemský odborník na komáry Oldřich Šebesta z břeclavského pracoviště krajské hygienické stanice podobné katastrofické vize odmítá.

Naopak, v lužních lesích v nejjižnějších oblastech kraje bude obtížných škůdců spíš méněnežobvykle.„Vypadáto, že na Břeclavsku bude komárů spíše málo. Zejména kalamitních druhů,“ překvapil odborník. Zdůraznil přitom, že není komár jako komár.„Vnaší oblasti dělají největší problémy záplavoví komáři, kteří na jaře způsobují kalamity. Těmale teplá zima nijak nepomohla. Jejich vajíčka, která kladou na suchou zem v zaplavovaných oblastech, přežijí i velký mráz. Co jim ale vadí, je suché počasí,“ vysvětlil pracovník hygienické stanice. A důsledek letošní zimy s minimem sněhu je právě sucho. „Větší tání se nedá očekávat. Ani přívalové deště zatím meteorologové nehlásí. Pokud voda nezaplaví lužní les, nemají se tito komáři kde vylíhnout,“ ujistil odborník.

Na další skupinu v regionu běžně se vyskytujících komárů, kteří se rozmnožují například v barelech, nemá podle Šebesty teplá zima téměř žádný vliv. Projeví se nanejvýš v tom, že začnou vylétat o něco dřív v mírně zvýšeném množství.

Jiné je to s teplomilnými komáry, pro které představuje jihomoravské území severní hranici výskytu. „Těchto komárů by letos mohlo být skutečně víc. Nezpůsobují ale plošné kalamity, přemnoží se jen lokálně. Jsou vázaní na porosty kolem rybníků, takže je pocítí zejména rybáři a lidé, kteří se budou pohybovat v okolí. Na rozdíl od záplavových druhů navíc létají jen navečer a v noci,“ srovnal pracovník hygienické stanice. Na Břeclavsku se zvýšený výskyt těchto druhů pravděpodobně projeví zejména u Lednických rybníků.

Obavy mají třeba v lednickém zámku s rozlehlým parkem. „Nemáme žádné možnosti, jak tomu čelit. Jedině snad celoplošným postřikem z letadla, což pro nás ale nepřipadá v úvahu. Rybníky a vůbec vodní plochy jsou u nás rozsáhlé. A lokální postřik nic neřeší, navíc je to příliš nákladné. Ke vstupenkám bychom mohli rovnou dávat repelent,“ sdělila kastelánka zámku Ivana Holásková.

Zdaleka ne všichni případní hosté se však bzučivým hmyzem nechají odradit. „Když budu chtít jít někam na čundr nebo výlet, dva dny to s komáry vydržím. Ale doufám, že to tak hrozné nebude,“ poznamenal například osmadvacetiletý Radim Blaško.

Největší hrůzu nahání Evropě po teplé zimě invazivní druhy z jižních oblastí. Například komár tygří. „Jeho vajíčka zůstávají ve vodě, takže teplá zima může skutečně znamenat jeho přemnožení. Na jihu Moravy jsme ale tento druh zaznamenali naposledy předloni. Následnou tuhou zimu zřejmě nepřečkal, loni jsme nechytili ani jednoho,“ řekl Šebesta.

Podle něj lze ale očekávat, že tento druh původem z tropické jižní Asie, se u nás dřív či později také objeví. Lidé ho přivážejí v autech například z Itálie, kde už zdomácněl.

Zdroj: Brněnský deník, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová