Zaměstnanci Správy Národního parku (NP) a CHKO Šumava vysadili plůdek pstruha potočního do řek, které protékají tímto národním parkem. Informoval o tom mluvčí NP Pavel Pechoušek.

V rámci zarybňovacího plánu vydaným Ministerstvem životního prostředí ČR (MŽP) posílila tak podle Pechouška Správa NP populaci původního druhu šumavské ryby. Více než 110 000 kusů plůdku pstruha obecného potočního (Salmo trutta) vypustili letos zaměstnanci Správy NP a CHKO Šumava do přítoků čtyř řek, které protékají Národním parkem Šumava. Jedná se o řeky Křemelná, Řasnice, Teplá Vltava a Studená Vltava – mj. i v nově revitalizovaná část potoka Hučina na Stožecku.

„Plůdek pstruha obecného, formy potoční, který jsme v těchto dnech vysadili, se zhruba před měsícem vykulil. Vytírali jsme ho již v říjnu loňského roku. V přirozeném procesu se dožije dospělosti jen 5 procent pstruha potočního,“ uvádí Josef Šperl, vedoucí rybí líhně na Borových Ladech, která je nejvýše položenou rybí líhní v České republice. Pstruh potoční je naše jediná ryba, která se vytírá na podzim a ve volné přírodě dochází přes zimu k velkým ztrátám. U uměle odchovaného plůdku je výhled na delší život reálnější. Pokud se uměle odchovaný plůdek z rybí líhně vysadí na jaře, jsou ztráty menší. Plůdek je rozplavaný a v přírodě se dokáže lépe adaptovat. „Těžko odhadovat, ale počítáme, že zhruba třetina námi vysazeného plůdku už v přírodě přežije,“ říká Josef Šperl (na ilustračním foto).

Plůdek pstruha se vysazuje do malých potůčků, které pak ústí do řek. Během svého života, kdy pstruh každý rok přirůstá na délce zhruba pět až deset centimetrů, putuje stále tam, kde má víc potravy, na místa, kde se řeka zvětšuje. „Za tři až čtyři roky, než jedinec pstruha pohlavně dospěje, se vrací do míst, kde byl vysazen, do malých říček a přítoků. Tady se vytírá a sám zakládá novou generaci,“ doplňuje Šperl. Umělému odchovu pstruha potočního se Správa NP a CHKO Šumava věnuje od roku 1998. Letos vypouštěný plůdek je jeho šestnáctou generací.

Pstruha potočního vypouštějí zaměstnanci správy parku do šumavských potoků podle zarybňovacího plánu, který stanovilo MŽP. Podle něj na Šumavě vypouští i lipana podhorního, mníka jednovousého a střevli potoční, což jsou původní druhy šumavských ryb. Od té doby v některých místech vzrostl počet ryb až pětinásobně.

Naše voda, foto Správa NP Šumava