Návrh státního rozpočtu na rok 2025 odeslal ministr financí do vlády o půlnoci ze soboty na neděli. Výdaje státu podle dokumentace dosáhnou 2316 miliard a budou proti letošku o 124 miliard vyšší. S podporou lesů se ale v návrhu nepočítá.

V platné legislativě jsou zakotveny tři základní pilíře podpory lesního hospodářství: finanční příspěvky na hospodaření v lesích, služby vlastníkům lesů a mandatorní výdaje (finanční povinnosti vyplývající z lesního zákona). V předloženém návrhu rozpočtu se ale podpora lesního hospodářství scvrkla pouze na 500 mil. Kč, tj. na mandatorní výdaje a služby.

V souvislosti s obnovou holin po kůrovcové kalamitě a následnou péčí o lesní porosty na nich přitom Ministerstvo zemědělství odhaduje potřebu finančních příspěvků v roce 2025 na 5,11 miliardy korun. Financování lesnictví je nesystémové a probíhá tak nepochopitelný, zejména s ohledem na řešení důsledků odeznívající kůrovcové kalamity, souboj s ostatními resorty o prostředky na péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství.

„Podle programového prohlášení vlády jsou lesy národním dědictvím. Pokud ale chceme naše lesy předat následovníkům zdravé a prosperující, bez obřích výdajů ze státního rozpočtu v budoucnu, je nutné do nich nyní investovat pro další generace, dát větší prostor lesním hospodářům a lesní bohatství zodpovědně udržovat. Současná situace ale vypadá tak, že Ministerstvo zemědělství před sebou sune výplatu i více než rok starých žádostí. Někteří vlastníci neobdrželi ještě ani peníze za žádosti podané v 1. pololetí 2023. Přitom každá koruna, kterou stát pošle na podporu lesního hospodářství, vygeneruje v rámci lesnicko-dřevařského sektoru do státního rozpočtu jenom na daních z příjmů ročně odhadem částku výrazně převyšující 10 miliard korun,“ uvádí předseda SVOL Jiří Svoboda.

V loňském roce bylo provedeno zalesnění na ploše 35 222 ha, při kterém bylo spotřebováno více než 197 miliónů sazenic, z toho 60 % představovaly listnáče. Jenom kilometr oplocení dnes stojí cca 80 tisíc korun. Při zalesňování jedlí nebo listnatými dřevinami se bez plotu bohužel neobejdeme, protože zvěře je místy příliš mnoho. Zalesnění jednoho hektaru v nákladových cenách loňského roku činilo průměrně 150 tisíc korun, následná péče o tento porost v příštích pěti letech bude stát zhruba také tolik.

„Takových ploch, které dokáže příroda zalesnit bez zásahu člověka kýženým směrem, je menšina. Společnost ale očekává, že během několika málo let bude většina lesa mít zase zpátky charakter lesa, že tam porostou lesní dřeviny v počtu, ve kterém budou vytvářet lesní prostředí, naplní očekávání z hlediska vody, estetiky krajiny a dalších mimoprodukčních a produkčních funkcí lesa. Na takovém řešení se ale musí finančně podílet i stát, nejen majitelé lesů“.

SVOL, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová