Situace nestátních vlastníků lesů je kritická. Zdůraznili to na dnešní tiskové konferenci v Praze představitelé Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR (SVOL) s tím, že při rozsahu současné kůrovcové kalamity umocněné suchem má 350 tisíc vlastníků právo na pomoc od státu.

Pomalý postup státní správy při řešení kůrovcové kalamity donutil SVOL obrátit se na místopředsedu Evropského parlamentu JUDr. Pavla Teličku s žádostí o pomoc při hledání cesty, jak řešit finanční podporu vlastníků lesů postižených kalamitou. Nejjednodušší se jeví forma náhrady za ztrátu zpeněžení při prodeji dříví ve výši cca 3000 Kč/ha. Ministerstvo zemědělství by mělo urychlit přípravu podkladů pro takový dotační příspěvek z národních zdrojů a maximálně urychlit proces jeho notifikace v Evropské komisi. Dále SVOL požádal JUDr. Teličku o stanovisko, zda Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek umožňuje na vnitrostátní úrovni vyjmout činnosti související s hospodařením v lesích z působnosti zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek. Tento zákon sice na výše uvedenou směrnici odkazuje, ale SVOL se ptá, zda se nejedná o ukázku tzv. gold platingu. Zda český stát neaplikuje evropskou směrnici nad rámec jejích závazných ustanovení. Současné znění tohoto zákona zabraňuje efektivní likvidaci kůrovcové kalamity.

Výhled na rok 2019 je téměř apokalyptický. V současné době je napadeno kůrovcem až 20 mil. m3 stojících smrkových porostů, z kterých se na jaře začnou rojit další brouci. V příštím roce mohou kůrovcové těžby dosáhnout až 50 mil. m3, to je trojnásobek normálních ročních těžeb. Dřevařské zpracovatelské provozy u nás mají celkovou roční kapacitu 12,5 mil. m3. Trh je zahlcen dřevem a dramaticky klesá jeho cena. Průměrná cena kůrovcového dříví dosahuje historického minima a pohybuje se okolo 1000 Kč/m3. Tato cenová hladina je hranicí rentability lesního podniku. Při dalším poklesu dojde ke ztrátě schopnosti pokrýt náklady na správu majetku a na zajištění pěstební činnosti, tedy i zalesňování holin.

Lesy nepřinášejí užitek jen svému majiteli, ale i celé společnosti. Každý les plní tzv. mimoprodukční funkce – půdoochrannou, vodohospodářskou, krajinotvornou, rekreační…. Zlepšování těchto funkcí je hrazeno z funkce produkční, kterou je potřeba zachovat a rozvíjet i pro budoucí generace. Návrhy některých ekologických hnutí o ponechání kůrovcových souší v lese, protože se stejně kalamita nezvládne, považujeme za velmi nebezpečné a matoucí. Lesní hospodářství stojí na třech pilířích – ekonomickém, sociálním a environmentálním (ekologickém). Zrušení ekonomického pilíře znamená likvidaci funkčnosti obou dalších pilířů. Z logiky věci nedostatek prostředků na zalesnění kalamitních holin ohrožuje vodohospodářskou a půdoochrannou funkci lesů. Pokles tržeb za dřevo ohrožuje zaměstnanost i celkovou existenci lesních majetků. Vyvolá další vylidňování venkova, protože lidé odejdou za lépe placenou prací jinam. Ponechání kůrovcových souší v porostech omezí nejen rekreační funkcí lesů, ale i všechny ostatní funkce, včetně krajinotvorné. Z kulturní krajiny se nestane panenská divočina, naopak krajina zpustne, vzniknou rozsáhlé územní venkovské brownfieldy, jejichž opětovné harmonické zvelebení bude stát obrovské prostředky a úsilí.

Bez pomoci státu budou vlastníci nestátních lesů nuceni rezignovat na boj s kůrovcem, jejich firmy čeká likvidace a lesní majetky ekologická katastrofa. Je-li stát ochoten a schopen pomoci zemědělcům a kompenzovat jim ztráty způsobené nepříznivými klimatickými vlivy, měl by být stejně tak schopen pomoci nestátním vlastníkům lesů. Mezi soukromým zemědělcem a vlastníkem lesů není žádný rozdíl. Podnikání obou je silně závislé na klimatických vlivech a má stejně závažné dopady na zajišťování potřeb společnosti.

SVOL proto žádá stát o podporu nestátního lesnického sektoru:

• Vyčlenit odpovídající finanční prostředky v rozpočtu ČR
• Podpořit dotací na úhradu ztráty zpeněžení ve výši cca 3000 Kč/ha
• Změnit zákon o dani z příjmu – příjem z prodeje kůrovcové dřevní hmoty nezahrnovat do příjmů ovlivňujících základ daně. Firmy, které obdrží příjem z prodané kůrovcové dřevní hmoty, budou v následujících letech tyto peníze potřebovat na zalesnění holých pozemků, na zřízení oplocenek a na pěstební práce. Dotace na zalesnění, které nestátní vlastník obdrží, přijdou na účet vždy až po provedené práci. Tyto finance v lese potřebujeme již nyní na samotný nákup sazenic a jejich výsadbu.
• Udělit pro lesnictví výjimku ze zákona o rezervách tak, aby rezerva na pěstební činnost nemusela být vázána na zvláštním účtu, ale mohla být pružně zapojována do čerpání – udržení finančních toků
• Snížit DPH u palivového dřeva z 15% na 10%, ev. nulová DPH. V mnoha regionech ČR je na venkově velká poptávka po palivovém dřevu. Řada vlastníků lesů z důvodu potřeby expedice dřeva zlevnila cenu metrového smrkového palivového dříví. Toto dřevo se tak již prodává za cenu výrobních nákladů. Firmám by tak nezbyly peníze na již výše zmíněné zalesňování.
• Co nejrychleji zahrnout platby za ekosystémové služby mezi pobídky v oblasti obhospodařování lesů (platba na plochu v lesnictví) – doporučuje členským státům i Lesnická strategie EU.

Zdroj a foto (koupaliště ohrožené erozí po vykácení lesa kvůli kůrovcové kalamitě) SVOL