církevních lesů v ČR (SVOL) ve Stříteži u Jihlavy slyšeli z úst ministra zemědělství Marka Výborného špatnou zprávu.

Ministerstvo zemědělství nemá finanční prostředky na financování dotačního titulu „Adaptace lesů na klimatickou změnu“. „Vlastníci, kteří se přihlásili do tohoto titulu, více než dva roky dodržovali pravidla bez jediné informace, jestli nakonec něco dostanou či nikoliv. Nyní je tedy bohužel jasno. Stát na adaptaci lesů peníze nedá,“ říká Jiří Svoboda, předseda SVOL s tím, že pro vlastníky lesů jde v důsledku dopadů kůrovcové kalamity o nepochopitelný krok.

Ministr zemědělství Marek Výborný se konference zúčastnil osobně. Ocenil odborný přínos a podněty SVOL při jednáních o podobě návrhů novel lesního a mysliveckého zákona. Podle jeho slov čeká lesní zákon nejrozsáhlejší změna za celou historii. „Chceme vlastníkům nechat volnější ruce, protože sami nejlépe vědí, jak je o les potřeba pečovat. Méně regulace a více pozitivní motivace vlastníků, to je základní motiv připravované novely lesního zákona.“

Ministr ve svém vystoupení uvedl, že MZe má letos v rozpočtu 2,1 miliardy korun a pro nestátní lesy vyjednalo 800 milionů z fondu zakladatele státního podniku Lesy ČR pro plné pokrytí žádostí dle nařízení 30/2014 Sb., ale na dotační titul „Adaptace lesů na klimatickou změnu“ finance nemá. „Stát se zavázal k něčemu, co zatím nenaplnil, navzdory tomu, že vlastníci plnili dva a půl roku podmínky. Letos prostředky k dispozici nejsou a je otázkou, jak to bude v dalších letech,“ přiznal Marek Výborný s tím, že jednání dále probíhají. Prioritou i v příštím roce bude zajištění finančních prostředků na nařízení 30.

Vlastníci lesů se již několik let nacházejí ve velmi složitém období. Podle slov Jiřího Svobody mnozí prošli bolestně kůrovcovou kalamitou, která snad nabrala konečně trend, který směřuje ke konci drakonických těžeb a poklesů cen, které novodobá historie lesnictví nepamatuje. „Celkové předběžné saldo za tuto kalamitu překonalo částku 110 mld. korun, a to ještě není všemu konec. Doufejme však, že máme nejhorší za sebou. To ovšem platí pouze pro ty vlastníky, kterým byla zachována alespoň část jejich těžební možnosti a budou schopni se v budoucím období ufinancovat, alespoň do té míry, že si vydělají na pěstební činnost a nezbytnou režii. Ti, kteří těžební možnost nemají, budou vystavení tlaku na to, zda mají dotovat provoz lesa z jiných činností, ale ne každý takovou možnost má.“

Podle SVOL je očekávání pomoci ze strany státu legitimní. „Stát v minulosti neudělal dost proto, aby vlastníky ochránil před situací, kdy kůrovcové dříví mělo sotva cenu těžby a přiblížení a vlastníkům zůstala holina pod klestem se zalesňovací povinností. Pravdou je, že MZe poskytlo kompenzaci za ty nejhorší roky. Ale škoda dosáhla nejméně 110 mld. a kompenzace byla jenom zlomkem této částky.“ Proto byla budoucnost financování lesnicko-dřevařského sektoru jedním ze zásadních témat konference. Konference uložila republikovému výboru jednat s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem financí o zajištění finančních prostředků na podpory v lesnictví, které budou odpovídat významu obhospodařování lesních majetků pro celou společnost a usilovat o to, aby tyto prostředky byly každoročně alokovány v zákoně o státním rozpočtu.

S ohledem na napjatý státní rozpočet jsou pro vlastníky lesů některé avizované záměry státu zcela nepochopitelné. „V době, kdy chybí prostředky ve státním rozpočtu na financování zásadních věcí, je věnováno enormní úsilí ze strany MŽP, aby proti vůli vlastníků pozemků i proti odporu samosprávy vyhlásilo další národní park na Křivoklátsku,“ uvedl Jiří Svoboda.

SVOL na konferenci naopak s mírným optimismem hodnotil vývoj kolem návrhu novely zákona o lesích. „Návrh zákona o lesích je podstatně blíže naší představě o moderním lesním zákonu, který by nás posunul směrem k relativně liberálním zákonům, jaké mají naši sousedé v Rakousku, či Německu. Bohužel i tento návrh trpí dvěma zásadními nedostatky. Rezignoval na reformu státní správy. Stav státní správy je ve stavu nezaručujícím lepší fungování v budoucnu a trpí vadami, které nelze odstranit kosmetickými změnami, či navýšením úvazků na pověřených městech. Rovněž vypuštění tří paragrafů, které jsme navrhli pro vytvoření funkčního modelu sdružování vlastníků je pro nás značným zklamáním.   Aktivity fundamentálních eko-alarmistických organizací pak ohrožují i ostatní navrhované změny. Očekávám však, že ministerstvo zemědělství neustoupí ze svého předsevzetí vytvořit zákon méně regulující a více motivující, a nakonec návrh po doplnění některých našich připomínek dotáhne do zdárného konce,“ uzavřel Jiří Svoboda.

Konference se věnovala řadě aktuálních témat, vyjádřila velké obavy z dalšího omezování hospodaření v lesích v důsledku připravované novely zákona o ochraně přírody a krajiny a varovala před byrokratickou zátěží a finančními dopady evropského nařízení proti odlesňování.

Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) má nyní 729 členů, kteří hospodaří na 555 tis. hektarů.

SVOL, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová