Severočeská vodárenská společnost odmítá politizaci veřejných zakázek. Uvedl to dnes mluvčí SVS Jiří Hladík. Reaguje tak na další objevující se pokusy o údajnou diskretizaci SVS v souvislosti s veřejnými zakázkami, například formou výběrových řízení.

Dříve se SVS řídila podle zákona o veřejných zakázkách jako sektorový zadavatel. Podlimitní zakázky se řídily vnitřní Směrnicí SVS o zadávání zakázek, která svým postupem vycházela z aktuálně platného zákona a používala jednokriteriální hodnocení nabídek – nejnižší nabídkovou cenu.

Od 1. 4. 2012 je podle novely zákona o veřejných zakázkách SVS veřejným zadavatelem. Novelou ZVZ dochází k zásadním změnám ve způsobu zadávání, řízení, vyhodnocování a vedení veřejně obchodních soutěží. Rozsah změn byl umocněn faktem, že v době vzniku zákona se jeho autoři odvolávali na tehdy neexistující prováděcí předpisy. Vznikly tak oprávněné obavy z komplikací především v délce výběrových řízení a z možných účelových právních napadnutí ze strany neúspěšných uchazečů, což by mohlo ohrozit realizaci oprav a obnovy vodárenské infrastruktury. Pokud se řeší námitky neúspěšného uchazeče u velké stavby, může to způsobit zpoždění při její realizaci, ale neohrozí to zásobování obyvatel vodou ani odkanalizování.

Pokud je však námitkami zablokován velký počet drobných staveb, hrozí zastavení investic do obnovy majetku a odstraňování havárií, což by komplikovalo připojeným obyvatelům život. „Po právních analýzách renomovaných právních kanceláří jsme přijali jejich doporučení využívat rámcové smlouvy, což zákon o veřejných zakázkách umožňuje,“ řekl Hladík.

Při obnově a opravách liniových staveb, tj. vodovodů a kanalizací, mnohdy vyvstane potřeba realizace stavebních prací částečně až ad hoc v průběhu času, a tak se nedá předem dostatečně přesně a určitě predikovat, tvrdí SVS. Proto je podle ní nezbytné, aby smluvní vztah byl založen tzv. rámcovou smlouvou, která stanoví pružný smluvní rámec umožňující poptávat jednotlivé zakázky na stavební práce podle aktuálních potřeb. Došlo proto k rozhodnutí vypsat otevřené transparentní výběrové řízení. Samozřejmostí bylo uplatnění standardních kvalifikačních předpokladů v oblasti veřejných zakázek na stavební práce a rozhodujícím hodnotícím kritériem byla nabídková cena, což je zcela v duchu novely zákona o veřejných zakázkách. O otevřenosti výběrového řízení hovoří podle SVS i samotný fakt, že firma obdržela přes 80 nabídek, z nichž kvalifikaci splnila více než polovina.

„Prostředky na obnovu našich sítí získáváme z ceny vody. Ta v posledních letech pravidelně meziročně roste především kvůli legislativou vyvolaným investicím do čištění odpadních vod a trvalému růstu vstupů, od ceny surové vody přes energie až po státu odváděné poplatky a DPH,“ dodal Hladík.

„Máme proto zájem získané prostředky vynakládat maximálně efektivně. V zájmu našich akcionářů – měst a obcí – usilujeme o to, co nejdříve reagovat na potřeby obnovy a oprav sítí. Snažíme se naše stavby koordinovat i s jejich naplánovanými investicemi, např. s opravami povrchů komunikací. Věříme, že právě rámcové smlouvy jsou prostředkem, který k tomu přispěje. O transparentnosti všech výběrových řízení, nejen minitendrů z rámcových smluv, se mohou v blízké době přesvědčit přímo akcionáři (starostové) na vlastní kůži, neboť jsme přijali nové znění směrnice o zadávání zakázek, kde je zakotvena účast místně příslušného starosty v hodnotící komisi výběrového řízení v „jeho“ lokalitě,“ uvedl mluvčí SVS.

„Řešením pro SVS je mít široké portfolio dostatečně prověřených kvalifikovaných dodavatelů, které by zaručilo pokrytí stavebních potřeb SVS, a to i v případě zvýšené potřeby v rámci krátkého časového období. Rámcová smlouva nikomu nezaručuje konkrétní zakázky ani obrat – nám ale zaručí možnost velice pružně reagovat. Chápu, že je dnes velký boj o stavební zakázky. Je ale laciné tvrdit, že zde dochází k nějakému politickému propojení. To jednoznačně odmítáme. Mrzí nás, že dochází k pokusům naše záměry a zvolené legální postupy diskreditovat,“ konstatoval Bronislav Špičák, generální ředitel SVS. „Do výběrového řízení se přece mohl přihlásit každý. Zúčastnilo se ho kolem 80(!) nabídek, z nichž kvalifikací prošla více než polovina. Dál se rozhodovalo výhradně podle nejnižší cenové nabídky jednotkových cen podle ÚRS, kde jsme dosáhli úspory o nejméně 20%. Další úspory očekáváme při jednotlivých minitendrech mezi účastníky rámcové smlouvy. Efektivnost, rychlost a transparentnost – to jsou naše cíle při obnově vodárenských sítí,“ zakončil Špičák.

Naše voda