Nově zrekonstruovaný kladenský vodojem z roku 1933 se na konci ledna stal dějištěm sympozia Budoucnost vody – setkání předních odborníků na téma vody a udržitelnosti. Akci spolupořádal web Ecoista spolu s Deníkem.

První ročník odborného sympozia Budoucnost vody se věnoval tématům jako je evropská regulace, technologický pokrok ve vodohospodářství, klimatická změna v Evropě, kyberbezpečnost, potřeba dlouhodobé “vodní strategie”, hledání nových zdrojů pitné vody, možnost její recyklace a potřeba osvěty pro odbornou a laickou veřejnost. Největší kapacity v oboru vodohospodářství na sympoziu diskutovaly třeba o tom, že voda, která vytéká z čističky je často kvalitnější než voda z kohoutku či o tom, aby zákon změnil pohled na to, co je to vlastně “odpadní voda”.

Kdo a kolik u nás vydělává na vodě popsal v prvním bloku Vilém Žák, ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK ČR), který se ve svém příspěvku snažil také vyvrátit rozšířené představy, že vodohospodáři vydělávají na něčem, co by mělo být zadarmo. “Tržby z vodárenských služeb dělají v Česku asi 45 mld Kč ročně, přibližně 30 % odejde státu na poplatcích a zbytek slouží k pokrytí provozních nákladů. Zisk společností bývá do 7 %, i když to se velmi různí. A každý rok je třeba investovat miliardy do obnovy infrastruktury,” vypočítal Žák. Zdůraznil, že jen málo oborů je více regulovaných než vodárenství. Spolu s dalšími aktéry se snaží tlačit na stát, aby vznikla dlouhodobá koncepce oboru, která reaguje na současné klimatické změny i vývoj legislativy a technologií. Vysvětlil, že cenu vody netvoří samotná voda, ale “služba”, tedy to, že někdo musí vodu zadržet, vyčistit a odvést na místo její spotřeby (vodné) a pak zase zařídit její odtok a vyčištění (stočné).

Zdroj a další informace na: https://www.ecoista.cz/sympozium-budoucnost-vody-nastinilo-reseni-pro-ceske-vodohospodarstvi-v-dobe-klimaticke-zmeny/ Foto Pavel Novák