Proslulou Nerudovskou otázku „Kam s ním“ budou mít už za necelý rok vyřešenou v Táboře v Areálové čistírně odpadních vod i v druhé táborské čistírně Klokoty. S čistírenským kalem si poradí unikátní pyrolytická jednotka. Díky této technologii přestane čistírna produkovat kal jako odpad, výsledný produkt totiž půjde, po získání potřebných povolení, využít v zemědělství nebo lesnictví. Uvedla to Jitka Kramářová ze společnosti ČEVAK.

„Čistírna tak bude nejen energeticky hospodárná, ale umožní využít i vedlejší produkt, který při čištění odpadních vod vzniká,“ uvedl starosta Města Tábora a současně jeden z jednatelů Vodárenské společnosti Táborsko, vlastníka vodohospodářského majetku, Ing. Štěpán Pavlík.

Vysvětlil, že areálová čistírna a čistírna odpadních vod Klokoty ročně po odvodnění vyprodukuje okolo 8 tisíc tun vyhnilého kalu, který obsahuje více než 75 procent vody. „Z kalu se ve vyhnívacích nádržích uvolňuje bioplyn, z nějž se na dvou kogeneračních jednotkách vyrábí elektřina a vzniká zbytkové teplo. Obojí se dále využívá pro energetické zajištění provozu čistírny,“ popsal technický ředitel společnosti ČEVAK a.s. Jiří Lipold.

Již na konci letošního roku se začne efektivně využívat i odvodněný kal, na nějž se doposud nahlíželo jako na odpad. Za určitých podmínek mohl být v minulosti používán při rekultivacích nebo v kompostárnách, či ve specifických případech při přímé aplikaci na zemědělskou půdu. Přitom kalu obě čistírny vyprodukují denně celkem takové množství, které by naplnilo dvě nákladní auta.

Aby mohli v Táboře metodu pyrolýzy využít, musí v areálu ještě postavit moderní nízkoteplotní pásovou sušárnu kalu, kde se kal zbaví vody. „Pyrolýzou, při které dochází k chemickému rozkladu, vznikne pevná látka karbochar a jako vedlejší produkt pyrolýzní plyn. Jeho spálením vznikne tepelná energie, která se využije právě pro sušárnu kalu. Tím do celého procesu vrátíme až 70 procent tepla,“ doplnil Ing. Pavlík.

Výsledný produkt karbochar, lze registrovat jako pomocnou půdní látku. Bude jej možné využít v zemědělství nebo lesnictví jako pomocnou látku, která zlepšuje schopnost půdy zadržovat vodu.

Pořízení pyrolytické jednotky a stavba sušárny kalu si vyžádá investici ve výši 257 milionů korun, z toho 85 milionů korun získá Vodárenská společnost Táborsko z dotace z Operačního programu Životní prostředí. Zařízení bude sloužit nejen pro AČOV Tábor, ale i pro menší táborskou čistírnu v Klokotech, odkud se bude odvodněný kal ke zpracování dovážet do bunkru v areálové čistírně.

Naše voda, ilustrační foto