Technolog čistírny odpadních vod (ČOV) společnosti Energoaqua Radek Vetyška odmítl, že by podnik způsobil havárii na řece Bečvě. Uvedl, že dva dny po otravě ze září 2020, z níž je Energoaqua spolu se svým ředitelem Oldřichem Havelkou obžalovaná, odebral u výpusti firmy i v provozu čistírny vzorky vody a předal je do laboratoře podniku. Laboranti podle něj ve vodě zjišťovali množství kyanidů a pH. „Vzorky byly v pořádku, byly pod limitem, byly nízké,“ řekl Vetyška u vsetínského okresního soudu, který ekologickou havárii projednává.

Podle obžaloby způsobila Energoaqua znečištění Bečvy kyanidy a šestimocným chromem minimálně na 37 kilometrech řeky. Zmocněnec firmy Vladimír Kurka i Havelka vinu odmítli. Za poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami hrozí Havelkovi až pětileté vězení, společnosti zákaz činnosti a peněžitý trest.

Energoaqua spravuje tovární areál v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Zajišťuje v něm i čištění odpadních vod. Z areálu odcházejí kanálem, který ve Valašském Meziříčí ústí do Bečvy. Právě tímto kanálem se podle státního zástupce Jiřího Sachra kyanidy a šestimocný chrom do řeky dostaly, což mělo za důsledek masivní úhyn více než 39 tun ryb. Otrava zasáhla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím až po Přerov.

Svědek Vetyška uvedl, že měl na starosti úpravu všech kyanidových vod, které do ČOV firmy Energoaqua přitékaly. „Poslední úpravu těchto vod jsem prováděl v červnu 2020,“ řekl Vetyška. Vyčištěné kyanidové vody byly podle něj z čistírny do toku naposledy před havárií vypuštěny 3. června, havárie se stala 20. září. Proč byl ve vzorcích vody odebraných pracovníky České inspekce životního prostředí (ČIŽP) u odvaděče firmy den po otravě naměřen nadlimitní výskyt kyanidů, si Vetyška nedokáže vysvětlit. Zjištěné zvýšené hodnoty kyanidů v kalech pod výpustí podle něj způsobilo špatné dávkování koagulantu, tedy srážedla, které poté v podniku upravili.

Kyanidové vody podle Vetyšky dodávala do společnosti Energoaqua k vyčištění pouze firma Liss, a to v kontejnerech. Kyanidová voda se následně uchovávala v jímkách, kde ji Vetyška chemicky upravoval. Až když bylo množství kyanidů a chloru v této vodě pod stanovenými limity, ji přečerpával do čistírny k dalšímu zpracování, vyplývá z technologovy výpovědi. Svědek odmítl, že by mohly být přijaty kyanidové vody, aniž by o tom věděl. Odpadní vody z areálu Tesly podle něj neodcházely jinudy než přes čistírnu odpadních vod.

V čistírně v areálu Tesly působí Vetyška podle svých slov přes 30 let. Za tu dobu v zařízení podle něj k žádné havárii nedošlo. Připustil však, že při vypouštění odpadních vod v minulosti někdy docházelo k překračování limitů, zejména dusíkatých látek. Limity pro kyanidy byl podle něj byly překročeny jednou, a to v roce 2018. „Dle mého názoru to byla anomálie, která vznikla. Myslím si, že taková hodnota tam vůbec nemohla být,“ řekl Vetyška. Jak vysoké tehdy překročení limitů bylo, už si nevzpomněl.

Po havárii byli v čistírně na kontrole zástupci ČIŽP. Jeden z nich podle Vetyšky pracovníkům firmy Energoaqua oznámil, že otrava šla odtamtud, jelikož 300 metrů pod výpustí podniku byly mrtvé ryby. Řada rybářů, dalších svědků i zástupci obžalované firmy však tvrdí, že první leklé ryby se objevily zhruba až 3,5 kilometru pod tímto vyústěním a zdroj znečištění tedy musel být níže po toku. Při další návštěvě čistírny podle Vetyšky inspektor ČIŽP své předchozí vyjádření o místu výskytu prvních uhynulých ryb popřel. „Od té doby si říkám, že to je na nás nahrané,“ řekl Vetyška, který dnes u soudu jako jediný svědek vypovídal přibližně čtyři a půl hodiny.

Hlavní líčení začalo koncem letošního ledna. Pokračovat by mělo 22. března, na kdy soud předvolal dalšího svědka.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto: HZS Zlínský kraj