„Voda a životní prostředí, voda a dopravní stavitelství“ je název dvoudenního semináře, který zorganizovala Vyšší odborná škola a Stření průmyslová škola strojní, stavební a dopravní v Děčíně ve dnech 14. až 15. února. Informoval o tom předseda Spolku Aquarius-Vodnář (SAV) Petr Vít.

Podle Víta jsou takové akce důležité pro zasazení zmiňovaných problémů do širšího kontextu hydrologické problematiky v ČR, především za situace, kdy se celoplošně retenční a retardační funkce půdy v ČR přes místní pozitivní snahy denně zhoršuje. „Je  nadějným předpokladem, že pokud projektanti a stavaři silnic, dálnic a železnic, na rozsáhlých plochách, které z principu vodu vsakovat nemohou, vědí, jak jsou jejich díla jejím působením ohrožována, budou do budoucna vyžadovat a podporovat všechny možnosti, které vedou k rychlé a efektivní optimalizaci vodních poměrů,“ uvedl Vít.

Podle Víta je třeba, aby taková podpora byla vnímána v plošné potřebě, ne jen v nejbližším okolí zmíněných liniových staveb. „Vždyť i ony svou existencí a náročností na velikosti zastavěných ploch, vedou ke ztrátě vsakovací schopnosti značné části našeho území. V ideálním případě by každá stavba anebo činnost na půdě, která přináší její utužení, měla recipročně vrátit na jiných, vhodných místech tyto objemy urychlené, pro společnost i přírodu nevyužitelné vody. Ta naopak někdy bere i životy, ale velice často zdraví či majetek, po natropených škodách příliš rychle mizí a chybí, nastávají období hydrologického i zemědělského sucha. Strádá ekonomika i biodiverzita. Ještě jinak, pokud jde o biodiverzitu – je vhodné, široké veřejnosti ale i některým dbornostem, připomenout, že jen vodní cesty nadále zůstávají biokoridorem, kde lze zvažovat, co a jak udělat pro tamní biosféru lépe, ostatní liniové stavby jsou mrtvé zóny,“ konstatuje Vít.

Pro znázornění důsledků celospolečenského nezájmu a neorientování se ve zmíněné problematice je potřebné uvádět představitelné  příklady. Je vhodné informovat veřejnost i politiky mj. že neustálými zábory zemědělské půdy urychlujeme značné objemy srážkové vody. Po přepočtu současného tempa, cca 15ha/den, se v představitelném porovnání vzdáváme objemu Slapské nádrže zhruba každých 7 let. Chyby se praktikují i na plochách zemědělských a lesních, situaci tíží oblasti měst a obcí. Osvětu je třeba podle Víta směřovat ani ne tak směrem k odborníkům, jako široké veřejnosti. O to se snaží prostřednictvím platformy VODA V ČR také SAV.

Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová