Jedním z neoblíbenějších turistických cílů na Moravě – a nejenom v rámci výletů za vodním bohatstvím naší země – je Baťův kanál. Ročně jej navštíví okolo 65 tisíc návštěvníků.

Jde o historickou vodní cestu, jejíhož budování se ve třicátých letech minulého století ujala firma Baťa. Původně šlo o plavební kanál, určený k dopravě lignitu z dolu v Ratíškovicích do tepláren a továren v Otrokovicích. Měl plnit také meliorační funkce. Vodní cesta byla budována mezi lety 1934 – 1938. Plavební trasa začínala v přístavu v Otrokovicích a končila v Rohatci, její délka byla necelých 52 km. Výškové rozdíly hladiny pomáhalo překonat 14 plavebních komor. Nebyly jediným technickým zařízením na kanále, kromě nich zde stály zvedací železniční mosty či jezy s automatickou regulací výšky hladiny ve zdrži.

Kromě nákladních lodí, převážejících lignit, se po vodě kanálu plavila od roku 1939 také výletní loď s názvem Mojena. Kanál zažil během války krušné časy, byl německými vojsky značně poškozen a v šedesátých letech pak byla doprava na něm ukončena pro nerentabilnost. Teprve po sametové revoluci, v devadesátých letech 20. století vznikla díky iniciativě obcí okolo kanálu Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu. Od roku 2002 funguje obecně prospěšná společnost Baťův kanál.

Baťův kanál je mezi Otrokovicemi a Skalicí dlouhý přibližně 60 km a to buď přímo po řece Moravě, anebo uměle vyhloubenými úseky. Je v současnosti využíván pouze k turistickým účelům, nákladní doprava zde nefunguje. Návštěvníci sem přijíždějí na víkendy, trávit dovolenou anebo jen tak na pár hodin ve chvílích volna. Mohou se svézt na výletní lodi, vychutnat si pobyt na hausbótu či zakusit plavbu po kanále na malé lodi. Podél kanálu funguje osm půjčoven lodí. Bez oprávnění je zde možno řídit malá plavidla do výkonu 20 kW a rychlosti do 20 km/ hod. Plnoleté osoby si je tedy mohou vypůjčit bez speciálního průkazu, obsluha půjčovny je pouze proškolí k obsluze.

A nyní trocha čísel: na plavební trase je výškový rozdíl vyrovnáván třinácti zdymadly, z čehož je jedenáct plně automatizovaných. Plavební hladinu udržuje třináct jezů, jejichž splavování je přísně zakázáno. Na kanále je padesát šest mostů, řada z nich se počítá mezi unikátní technické památky. Najdete zde deset pevných sjezdů do vody, přičemž ty na řece nemusí být vždy upraveny, proto je lepší využívat sjezdy v přístavech. Průměrná hloubka kanálu je 1,5 metru a jeho šířka pak 12 metrů.

Provoz na Baťově kanále začíná obvykle v dubnu a to dle počasí a končí pravidelně 28. října zamykáním plavební sezóny. Obě události jsou slavnostní a veřejností hojně navštěvovány. Kromě nich je však po celé léto organizována řada dalších kulturních akcí. Kanál je lemován cyklostezkou o délce 80 km, na kterou dále navazují ostatní trasy a stezky v okolí. Zmínit můžeme například Moravské vinařské stezky. Stezka je díky mimoúrovňovému křížení všech silnic a železničních tratí velmi bezpečná a vhodná také díky rovnému terénu pro rodiny s dětmi, seniory či in-line bruslaře. Na březích řeky je možno navštívit řadu stravovacích zařízení, najdete zde široké možnosti ubytování.

Také okolí Moravy zasluhuje pozornost. Je zde řada zajímavostí, které stojí za to shlédnout. Jmenovat můžeme například Zlín s nezaměnitelnou architekturou, Kroměříž, zvanou podle řady památek hanáckými Athénami, zoologickou zahradu v Lešné u Zlína, zámek Buchlov a hrad Buchlovice, archeoskanzen v Modré, baziliku v obci Velehrad, muzeum oskeruší v Tvarožní Lhotě, lanovku pro lodě ve Vnorovech, muzeum ve vagónu v Ratíškovicích, vinné búdy v Blatnici pod sv. Antonínkem, větrný mlýn v Kuželově či slovanské hradiště v Mikulčicích a řadu dalších turistických atrakcí.

Kateřina Košutová