V Kašperských Horách můžeme navštívit nejen hrad Kašperk, ale i mnoho nových naučných stezek. Mezi nejzajímavější přitom patří, jak zjistila redakce portálu Naše voda, naučná stezka „Cesta zlatokopů“ dlouhá 7,5 kilometru.

Naučná stezka nás provede po stopách těžby zlata v okolí Kašperských Hor. Cesta vede většinou lesem podél Zlatého potoka, který tvoří velmi malebná místa u menších či větších jezů (viz aktuální ilustrační foto). Podél cesty jsou informační panely, které nás navedou ke štolám, kde se těžilo zlato. Jsou opatřené mřížemi, některé jsou zamčené, některé ale ne, a tak je možné podívat se dovnitř.

Kašperskohorská oblast patří k nejstarším zlatorudným revírům v Čechách. Nejdříve byly v okolí Kašperských Hor povrchově dobývány zvětralé výchozy zlatonosných křemenných žil. Dokladem této činnosti jsou velmi četné a nehluboké záseky do severního svahu podél Zlatého potoka, kde se dochovaly šikmé a trychtýřovité jámy. Místy byly později raženy nízké štoly, nebo jsou také patrny hluboké záseky do skalního masívu, které byly vytvořeny dobýváním mocnějších zlatorudných poloh a to po svahu směrem dolů, do údolí Zlatého potoka. S hlubinným dobýváním se zde započalo pravděpodobně již za vlády posledních Přemyslovců. Největší rozkvět kašperskohorského dolování se pak datuje do 13. a 14. století a například ještě v roce 1424 bylo v provozu celkem 37 zlatodolů.

Na základě geologického vrtného průzkumu byla v 80. letech minulého století zahájena ražba štoly Mír (později Naděje). V roce 1992 převzala štolu Mír firma TVX Bohemia důlní, která pokračovala v ražbě štoly a vrtném průzkumu. Štola byla přejmenována na „Naději“. V roce 1998 byla společnosti odebrána licence na další geologický průzkum a štola byla opuštěna.

Obsáhlou fotoreportáž z Cesty zlatokopů (50 fotografií) si můžete tradičně prohlédnout na facebookové verzi portálu Naše voda.

Naše voda, foto Naše voda – Nina Havlová