Projít se celkem zachovalou přírodou přímo v Praze umožňuje naučná stezka Povodím Botiče, a to v jakémkoli ročním období. Redakce portálu Naše voda to vyzkoušela, což si zájemci mohou prohlédnout ve fotoreportáži na naší facebookové stránce.

Naučná stezka Povodím Botiče se nachází na jihovýchodním okraji Prahy, spojuje městské části Hostivař, Petrovice, Křeslice a Jižní Město a vede celou řadou chráněných území. Trasa vede také podél Hostivařské přehrady a hradiště Šance na ostrohu Kozinec nad přehradou.

Původní niva kolem Botiče byla zatopena vodou po vybudování přehradní nádrže v letech 1959 – 1962. Je to největší vodní plocha Prahy s maximální hloubkou 12 metrů. Středověké záznamy se zmiňují o cechu rybářském, který existoval na Botiči, a o jeho dodávkách raků a ryb, včetně úhořů, dvoru i církevním hodnostářům, o jeho sporech s pražskou radnicí i s konkurenčním cechem staroměstských rybářů vltavských, což dokládá dobrou kvalitu vody v potoce.

Samotný Botič patří k nejdelším pražským potokům s celkovou délkou 34,5 kilometru, z toho v Praze 21 kilometr, přičemž 1,2 kilometru teče Botič potrubím. Plocha povodí Botiče je 135,79 kilometrů čtverečních. Název Botič je doložen již od 12. století, nejčastěji je vysvětlován souvislostí s botěním či botněním, tedy nabýváním objemu, čili rozvodňováním. Podle jiné hypotézy přešel na potok název jednoho z mlýnů pod Vyšehradem, odkud se postupně přenášel proti proudu až k hornímu toku. Pražané vyslovují jméno Botič jak „měkce“, tak „tvrdě“ (Botyč). V minulosti se potoku někdy říkalo Cebron (za husitských válek), nebo také Potanka, Podanka nebo Zasav (v 18. století).

Naše voda, foto Naše voda – Nina Havlová