Na ploše o výměře více než 330 hektarů v blízkosti soutoku řek Moravy a Bečvy se rozkládají Tovačovská jezera (občas nazývané také nesprávně rybníky), která vznikla díky těžbě štěrkopísku, který se mimo jiné používal i na stavbu pražského metra. Lokalitu navštívila také redakce portálu Naše voda a pro zájemce z ní připravila fotoreportáž. Foto – klikni zde!

Ze všech informací, které se lze o jezerech na internetu dočíst vyplývá, že „přírodní podmínky tohoto území tvoří příznivé podmínky pro řadu rostlin a živočichů“. To je jistě pravda, ale mezi ony živočichy musíme počítat také člověka. Prakticky celý břeh největšího z jezer – Annínského, je poset automobily a karavany s rybáři, neboť rybolov je tu na rozdíl od koupání povolen a v jezerech žije údajně na 30 druhů ryb. Kdo se ale chce pokochat skutečnou přírodou, musí se vydat dál, k jezerům Sever a Skašov, v jejichž okolí se lze setkat nejen s mnoha druhy ptáků, ale také s dnes již málo vídaným četným výskytem motýlů, včetně několika druhů baboček.

Celý okruh podél jezer je poměrně dlouhý, vede po zelené turistické trase a měří přes 12 kilometrů. Do některých míst je navíc zakázán vstup, neboť těžba štěrku v podání společnosti Českomoravský štěrk stále probíhá. Jednou z výchozích tras, kterou zvolila i naše redakce, je parkoviště u Tovačovského zámku, který je sám o sobě zajímavou stavbou, dnes novorenesanční, původně se ale jednalo o vodní hrad z 12. století. Nedaleko od zámku je také vodní mlýn, o kterém jsou v kronikách zmínky už z roku 1503. Zájemci o ryze přírodní scenérie pak mohou navštívit nedalekou Národní přírodní rezervaci Zástudánčí.

Naše voda, foto a fotoseriál Naše voda – Nina Havlová