Až dvacetinásobek průměrných hodnot polychlorovaných bifenylů (PCB) zjistilo měření ekologické organizace Arnika v usazeninách řeky Labe v Ústí nad Labem a okolí. Informoval o tom předseda Arniky Jindřich Petrlík.

Na zvýšený výskyt PCB upozornila organizace už na jaře Povodí Labe, potvrdily je i Česká inspekce životního prostředí a Zdravotní Ústav v Ústí nad Labem. Kromě Labe se Arnika zaměřila i na Bílinu, která do Labe ústí a Klíšský potok v Ústí nad Labem. Tam Arnika objevila dioxiny a polycyklické aromatické uhlovodíky.

PCB se podle Arniky objevily v největší míře na soutoku Labe a Bíliny v centru krajského města, vysoké hodnoty byly i o zhruba deset kilometrů dále ve Valtířově. Primární příčinou jsou podle Arniky zřejmě letošní prohrábky dna řeky, které PCB zvířily a uvolnily. „Vysoké hodnoty lze v tomto případě přičíst na vrub především neuváženému využívání PCB v minulosti a jejich dlouhodobému přetrvávání v říčních sedimentech Labe,“ vysvětlil autor studie Václav Mach. Arnika připouští i závěry ČIŽP a Zdravotního ústavu, že zdrojem PCB mohl být i starý nátěr na letos rekonstruovaném železničním mostě. „Do barev se dříve PCB používaly. Ta možnost, že kontaminace pochází z té barvy, je dost vysoká. Nicméně si myslím, že současně v těch sedimentech historicky, i z tohoto nátěru, se mohly PCB kumulovat delší dobu,“ vysvětlil Petrlík.

Správa železniční dopravní cesty, která zakázku na opravu mostu zadala, už dříve odmítla, že by znečištění pocházelo právě odtud. „Nemáme k dispozici ani jeden ze zmiňovaných posudků či zpráv. V okolí řeky je vybudováno mnoho chemických závodů, spojovat tedy naší společnost s možnou kontaminací řeky je velmi zavádějící,“ řekl ČTK už dříve mluvčí SŽDC Marek Illiaš.

V Bílině a Klíšském potoce Arnika zase objevila dioxiny. Podle ekologů jsou pravděpodobným zdrojem těchto látek staré ekologické zátěže ústecké Spolchemie. „Každý gram sedimentu z Klíšského potoka obsahuje tolik karcinogenního benzo(a)pyrenu, kolik do sebe nasaje kuřák po vykouření zhruba jedné krabičky cigaret,“ doplnil Mach.

PCB i další látky přetrvávají podle Petrlíka v sedimentech i desítky let. „Ideální je ty sedimenty vytěžit, alespoň tam, kde jsou vysoké koncentrace těch látek a poté je rozložit chemickou cestou,“ dodal Petrlík. PCB a další takzvaně perzistentní organické látky jsou karcinogenní, u člověka mohou způsobovat vývojové vady a další vážné potíže. Polychlorované bifenyly se v minulosti používaly jako náplně do transformátorů a elektrických kondenzátorů, jako hydraulické kapaliny a jako změkčovadla. V ČSSR byla výroba zakázána už v roce 1981.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová