Celkem 34 % lidí, které zásobuje pitnou vodou Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. (SmVaK Ostrava), vůbec nekupuje balenou vodu. Považují ji za drahou a kvalita podle nich není vyšší než u kohoutkové.

Zatímco na Karvinsku si alespoň občas kupuje do domácnosti balenou vodu 72,5 %, v případě Novojičínska jde o 60,8 %, na Frýdecko-Místecku 64 a Opavsku 65 % respondentů. 39 % lidí na Novojičínsku si nekupuje balenou vodu do domácnosti vůbec a preferuje s ohledem na kvalitu a cenu kohoutkovou vodu. Na Frýdecko-Místecku se jedná o 36 % a na Opavsku o 35 %. Na opačném pólu stojí domácnosti z okresu Karviná, kde si nikdy nekupuje balenou vodu 27,5 % dotazovaných.

Vyplývá to z průzkumu agentury Respond & Co, který na podzim loňského roku realizovala v Moravskoslezském kraji v lokalitách, kde působí SmVaK Ostrava. Dotazovala se 900 respondentů. To, zda lidé kupují balenou vodu, také souvisí s počtem členů domácnosti. Polovina jednočlenných domácností nekupuje balenou vodu vůbec. Oproti tomu u tří a vícečlenných domácností nekupuje balenou vodu pouze čtvrtina z nich. To logicky souvisí s věkovou strukturou dotazovaných, kdy jednočlenné domácnosti často reprezentují senioři. Pouze 11 % lidí ve věkové skupině 18–19 nekupuje nikdy balenou vodu kvůli ceně a kvalitě. S rostoucím věkem tento podíl stoupá až na 37 % ve věkové skupině 50–59 let a 42 % lidí starších 60 let. Balenou vodu si nekupuje mírně vyšší podíl mužů než žen (36 % a 33 %).

Celkem 97 % dotazovaných považuje dodávanou pitnou vodu za kvalitní. „Kvalita pitné vody v regionu je dlouhodobě jednou z nejlepších v České republice. Je to dáno jednak kvalitou zdrojů v podobě údolních nádrží Šance, Morávka a Slezská Harta – Kružberk, ale také vynikající úrovní našich úpravárenských provozů,“ vysvětluje generální ředitel SmVaK Ostrava Ing. Anatol Pšenička. Nejpozitivněji kvalitu pitné vody hodnotí mladí lidé mezi 18 a 29 lety života, kdy podle 89 % je pitná voda velmi kvalitní a podle 11 % kvalitní. Za velice kvalitní nebo kvalitní ji považují také všichni respondenti mezi 30–39 lety věku.

Nejpozitivněji vnímají kvalitu pitné vody vysokoškolsky vzdělaní lidé. Z geografického hlediska pak obyvatelé Frýdecko-Místecka a Opavska. „I to je důvod k zamyšlení a vyvození dalších kroků, třeba v oblasti edukace a zaměření vzdělávacích aktivit ke konkrétním příjemcům a oblastem,“ dodává Ing. Pšenička. Podíl domácností, kteří považují vodu za vysoce kvalitní, se navíc během dvou let zvýšil ze 43 na 62 %, a podíl těch, kteří ji vnímají jako kvalitní, se snížil ze 48 na 35 %. „Ti, kteří před dvěma lety vnímali vodu jako kvalitní, se v tomto svém názoru ještě více utvrdili. Navíc výrazně z 8 na 3 % klesl podíl těch, kteří se dříve vyjadřovali ke kvalitě pitné vodě kriticky,“ říká ředitel výzkumné agentury Respond & Co Ing. Ondrej Gažík.

Pro podporu pití kohoutkové vody SmVaK Ostrava odstartovaly v létě 2015 projekt Kohoutkový inspektor SmVaK. Princip spočívá v osobních návštěvách a rozhovorech s majiteli restaurací, kaváren, cukráren, občerstvovacích zařízení nebo hotelů ohledně podávání kohoutkové vody hostům. Vodárenská společnost chápe, že kohoutková voda nemusí být poskytována bezplatně, protože s přípravou a servisem na stůl zákazníka je spojena řada úkonů a práce. Navíc voda jako nejcennější surovina má svou hodnotu. Proto není podmínkou pro ocenění v podobě označení podniku certifikátem a sady sklenic a džbánů pro možnost podávat kohoutkovou vodu zákazníkům, aby dostávali lidé kohoutkovou vodu zdarma.

Pro porovnání: za litr vody z kohoutku v regionu, kde působí SmVaK Ostrava, zaplatí zákazníci o něco více než devět haléřů, třetinková lahev neperlivé vody se prodává v podnicích za 30–40 korun.

Zdroj: SmVaK Ostrava, ilustrační foto (pitná voda z kohoutku) Naše voda – Nina Havlová