Státní opatření v boji proti suchu a lesy sužované kůrovcem budou hlavními tématy pondělního zasedání Rady hospodářské a sociální dohody, tzv. tripartity, tedy zástupců odborů, státu a zaměstnavatelů. Dalšími tématy bude vodní doprava či čerpání prostředků z evropských fondů, jak vyplývá z informací odborů.

V říjnu byly toky řek podprůměrné, většinou dosahovaly mezi deseti až 55 procenty měsíčního průměru, meteorologové větší srážky na podzim nepředpovídají, takže se očekává další klesání hladin, a to i u podzemních vod. Zaplněnost nádrží se v říjnu většinou pohybovala sice mezi 60 až 100 procenty, ale u některých nádrží klesla zaplněnost pod 60 procent, a očekávají se další poklesy. Silné nebo mimořádné sucho bylo v říjnu u podzemních vod 72 procentech vrtů.

Problematiku sucha řeší ministerstva životního prostředí i zemědělství. Například ministerstvo zemědělství poslalo na začátku listopadu do meziresortního připomínkového řízení novelu vodního zákona. V ní stát plánuje zřídit komise, které budou rozhodovat o opatřeních v době sucha podobně, jak je tomu u povodní. Komise budou moci zakázat v době sucha povolené odběry vody nebo nařídit vlastníkovi vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění. Za neuposlechnutí by hrozila pokuta do 200.000 korun. Na tvorbě novely se pracovalo několik let. Vyhlašovaly by se podle ní stavy sucha, následně vážnější stav nedostatku vody a pak krizový stav.

Stát také připravuje stavbu několika vodních nádrží, pokračuje příprava vlachovické přehrady na Zlínsku i v Senomatech a Šanově ve středních Čechách. Řeší se také přehrada Kryry na Rakovnicku, kam by se přiváděla voda z Nechranické nádrže v povodí Ohře. Stát chce také zvýšit zásobní prostor Novomlýnských nádrží o devět milionů metrů krychlových, hladina by tak ve střední a dolní nádrži stoupla o 35 centimetrů. Na jihu Moravy by se pak podle ministerstva mohla vytvořit závlahová soustava pro 5000 hektarů vinic a sadů. Samotné rozšiřování vinic však jednoduché nebude, nejdřív by se musela změnit evropská legislativa, která dovoluje českým vinařům rozšiřovat vinice o procento ročně, tedy zhruba o 175 hektarů.

Téma kůrovce, který se srážkami na evropském území úzce souvisí, bude tripartita také projednávat. Stromy v době sucha netvoří tolik mízy, aby se proti škůdci účinně bránily. Poslední období sucha tak zapříčinily kůrovcovou kalamitu, o které ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) hovoří jako o nejhorší od dob Marie Terezie. Boj proti kalamitě, která se z východu Moravy šíří už i na Vysočinu nebo do jižních Čech, komplikuje i nedostatek pracovníků v lesnictví, řeší se také skladovací kapacity pro dříví. Letos se v ČR nejspíš vytěží mezi deseti až 12 miliony metrů krychlových dříví, napadený objem může činit 15 – 20 milionů metrů krychlových. Státní podnik Lesy ČR inzerovaly v rakouském odborném časopisu, ozvaly se jim dvě zpracovatelské firmy. Stát také navyšuje peníze pro lesníky.

Dalším tématem bude vodní doprava. Nákladní doprava na tuzemských řekách se již několik let potýká s hlubokou krizí. Dlouhodobé sucho a nedostatečná infrastruktura vede podle rejdařů ke ztrátám v řádech desítek až stovek milionů ročně. Loni se po tuzemských vodních cestách převezlo 1,567.700 tun nákladu, meziročně o více než 210.000 tun méně. Problémy kvůli slabým zakázkám mají i veřejné přístavy.

Rejdaři si stěžují především na stav vodní infrastruktury na Labi, kde citelně schází zejména plavební stupně u Přelouče a u Děčína. Kvůli nízkým hladinám vody v řekách se navíc často během sezony pozastavuje plavba. Několik let proto rejdaři žádají stát o podporu, který by podle nich měl nejen investovat do zkvalitnění vodních cest, ale také alespoň částečně kompenzovat ztráty, jež rejdaři mají kvůli zastaveným plavbám.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto: archiv