V rámci probíhajícího Týdne vody ve vysílání všech stanic Českého rozhlasu zpovídala moderátorka Věra Štechrová na vlnách Radiožurnálu vedoucího Ústavu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe, Michala Marka. Rozhovor následuje níže:

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka

V západních, středních Čechách a v Praze dnes venkovní teplota stoupne nad 34 stupňů Celsia. V ostatních krajích má rtuť teploměru překonat 31 stupňů. Jak víte z našeho zpravodajství, vzhledem k vysokým teplotám upozorňuje Český hydrometeorologický ústav na riziko vzniku požárů, lékaři doporučují nepobývat v poledních hodinách na přímém slunci a omezit tělesnou zátěž. To jsou vše aktuální opatření a rady, jak zvládnout horké počasí. Jak ale sucho ovlivňuje krajinu a především podzemní zásoby vody z dlouhodobého hlediska? Na to se budu ptát Michala Marka, vedoucího Ústavu výzkumu globální změny CzechGlobe. Dobrý den.

Michal MAREK, vedoucí Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe

Dobrý den. Moc vás zdravím.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka

Tak aktuálně je stav půdní vlhkosti neuspokojivý, jak jsem se dočetla na webu intersucho.cz, který právě vy spravujete. Jak velké horko a sucho se dá očekávat v tom nadcházejícím létě? Protože odborníci už několik let mluví o tom, že na extrémní teploty si máme zvykat.

Michal MAREK, vedoucí Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe

To asi ano, ale paní redaktorko, svým způsobem se ptáte na špatném místě, protože Michal Marek rozhodně není klimatolog ani meteorolog. Čili to bychom se měli zeptat našich kolegů meteorologů, jestli jsou schopni nějakou předpověď učinit. Ale z toho, jak to počasí se vyvíjí, tak jsem velmi skeptický a opravdu si myslím, že nás čeká skutečně horké léto.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka

V roce 2015 zasáhlo sucho celé území Česka. Vznikla od té doby opatření proti suchu?

Michal MAREK, vedoucí Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe

Já si myslím, že skutečně se i na politické úrovni problém začíná vnímat. Ale musím upozornit na jednu věc, víte udělat opatření proti suchu, nebo opatření proti povodním, to není záležitost jednoho, dvou let, to je systematická, dlouhodobá práce v krajině, zavedení nových, nových aktivit v krajině. Takže na to ten jeden, dva rok rozhodně, rozhodně nestačí.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka

No ale začli jsme alespoň?

Michal MAREK, vedoucí Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe

Já si myslím, že některé takové v tomto smyslu, to slovo pozitivní signály vnímat můžeme. Protože jinak na úrovni ministerstva životního prostředí byl vypracován určitý akční plán ochrany proti změnám klimatu, na úrovni ministerstva zemědělství je vypracován akční plán, jak zachovat vodu v krajině. Čili myslím si, že ty první kroky vedoucí k nějakým skutečně rozumným a možná masivním opatřením, jak zachytávat vodu v krajině, tu asi jsou.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka

Hm, podle studie České geologické služby jsou suchem ohroženy dvě třetiny našeho území. Jak se kvůli klimatické změně proměnily právě tedy zásoby spodních vod?

Michal MAREK, vedoucí Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe

No máme opravdu v tom problém. Protože permanentně vlastně zásoby spodních vod, které se doplňují především v zimních měsících, jsou nedoplněny. Čili my stále vlastně žijeme na velký vodní dluh, a to je velmi, velmi závažná věc. Poněvadž Česká republika vodu nedostává odjinud než ze srážek, co zachytí, co jsou spodní vody, tudíž tato situace je skutečně velmi vážná.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka

No a aktuálně, kde je sucho největší a které oblasti naší republiky na tom jsou naopak relativně dobře?

Michal MAREK, vedoucí Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe

Jestli si dobře pamatuji a včera jsem se díval právě na mapu našeho programu intersucho, tak skutečně v současné době spíš bych to říkal, kde asi to sucho tak strašně není. A jestli si dobře pamatuju, tak jsou to severovýchodní část republiky, Jesenicko, něco na Orlických horách, je takový určitý tam, taková enkláva na Pardubicko a jinak, dá se říct, že ostatní část republiky má tu na té mapě tu barvu červenou, což znamená skutečně, skutečně kritický stav vody v půdě.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka

Mluví se o tom, že jižní Morava by se prakticky mohla stát polopouští. Vidíte to podobně?

Michal MAREK, vedoucí Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe

Víte slovo polopoušť je možná velmi, velmi drastické. Ale jsou signály toho, že skutečně do podnebí jižní Moravy se velmi mění, že takové ty naše představy o tom, že jižní Morava je takovou tou obilnicí republiky, bohužel už neplatí, protože to sucho skutečně i ty výnosy obilovin a dochází tam k určitým jaksi signálům určité aridity, ale slovo polopoušť bych asi nepoužil, ale skutečně oteplování a, a riziko výskytu toho sucha právě v období vegetační aktivity, kdy se tvoří výnos, je velmi, velmi pravděpodobné této oblasti.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka

Říká Michal Marek, vedoucí Ústavu výzkumu globální změny CzechGlobe. Díky za váš čas. A hezký den.

Michal MAREK, vedoucí Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe

Na shledanou.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka

No a pokud vás zajímá téma voda a její možný nedostatek, podívejte se i na server Českého rozhlasu iRozhlas.cz. Tam píšeme třeba o tom, jak málo by mohlo stačit k takzvanému vodnímu blackoutu. Z polední publicistiky vše. Na slyšenou.

Zdroj: Český rozhlas – Radiožurnál, ilustrační foto (písečný přesyp v ČR) Naše voda – Nina Havlová