Pražská vodohospodářská společnost a.s. (PVS) zajišťuje pro hlavní město Prahu komplexní modernizaci a přestavbu Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) na Císařském ostrově a dle koncepčních záměrů počítá s plným využitím energetického potenciálu čistírny s cílem energetické soběstačnosti a případným prodejem přebytku získaných energií.

Během tohoto desetiletí bude čištění odpadních vod doplněno moderním a účinným komplexem zařízení s výrazným pozitivním přínosem pro životní prostředí. „Zdravé životní prostředí je moji dlouhodobou prioritou, proto investujeme obrovské finanční prostředky do rozsáhlé modernizace a přestavby Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově. K čištění pražských odpadních vod, využijeme nové moderní technologie, které odpovídají trendům 21. století. Naším hlavním cílem je, aby vyčištěné odpadní vody splňovaly náročné podmínky evropské a národní legislativy. Především to znamená zajistit, aby celkový dusík v ročním průměru nepřekročil hodnotu 10 mg/l. Druhým významným milníkem je zajištění efektivního energetického hospodářství a ku prospěchu Pražanům využívat energetický potenciál celého komplexu,“ uvedl Petr Hlubuček, náměstek primátora.

Prvním krokem bylo rozšíření ÚČOV o Novou vodní linku schopnou převzít čištění 50 % objemu pražských odpadních vod. Stavba s investičními náklady 6,3 mld. Kč prošla v létech 2018 a 2021 úspěšným zkušebním provozem a od 1. 1. 2022 je po kolaudaci v trvalém provozu. Nová vodní linka je mimo moderního a účinného technologického procesu čištěná odpadních vod originální i svým stavebním řešením. Je plně zakrytá. Její zařízení jsou z převážné části uložena do uzavřeného železobetonového kontejnmentu chráněného proti účinkům povodně z roku 2002, která byla charakterizovaná jako Q500. Na jeho stropě je vytvořen veřejnosti přístupný prostor, který se stane součástí celkového využití Trojské kotliny jako rekreačního prostoru pro Pražany.

Druhou z hlavních etap je rekonstrukce a modernizace Stávající vodní linky. Ta po dokončení zajistí čištění druhé poloviny odpadních vod z území hlavního města Prahy na stejnou kvalitu vypouštěných vyčištěných odpadních vod jako Nová vodní linka. V současné době je dokončována její projektová příprava a probíhá příprava zabezpečení finančních prostředků.  Zadávací řízení na výběr zhotovitele stavby proběhne v roce 2023. Stavba s investičními náklady cca 6 mld. Kč bude stejně jako Nová vodní linka jednou z největších vodohospodářských investic nejen v Praze, ale v celé České republice. Zahájena bude nejpozději v prvním pololetí roku 2024 a k uvedení do zkušebního provozu dojde v první pololetí roku 2027.

Třetí zásadní etapou je modernizace Kalového hospodářství. Zajišťuje zpracování kalů z obou vodních linek a musí zajistit zpracování plného objemu separovaných kalů bez přerušení i v době jeho rekonstrukce a modernizace. Tu bude nutné provést v letech 2026 – 2030 po etapách. Technická studie zpracovaná v tomto roce rozpracuje do podrobného technického řešení vybranou koncepci anaerobní termofilní stabilizace kalů, kdy výstupem z kalového hospodářství bude odvodněný stabilizovaný kal odvážený k dalšímu zpracování mimo Císařský ostrov a významné množství bioplynu. Součástí bude podrobný časový plán přípravy a realizace stavby po jednotlivých ucelených etapách.

Nově řeší Pražská vodohospodářská společnost a.s. pro hlavní město Prahu rozšíření koncepce modernizace a přestavby ÚČOV o komplexní řešení energetického hospodářství. ÚČOV je nejen významným spotřebitelem elektrické energie, ale zároveň je už dnes producentem elektrické a tepelné energie z produkovaného bioplynu. Dalšími možnými zdroji energie je nízkopotenciální teplo z vypouštěných vyčištěných odpadních vod a fotovoltaika instalovaná na jejích vybraných objektech.

Bioplyn získávaný při zpracování čistírenských kalů v ročním objemu cca 15 mil. Nm3 patří mezi významné obnovitelné zdroje energie. Dnes je využíván pro výrobu elektrické energie a tepla na kogeneračních jednotkách. K 1. květnu 2022 bude zahájena realizace pilotního projektu úpravy bioplynu na biometan. Dokončen a uveden do zkušebního provozu bude nejpozději 1. května 2023. Pilotní jednotka bude schopna upravit ročně cca 2 mil. Nm3 bioplynu na přibližně 1,28 mil. Nm3 biometanu. Ten bude vtlačován do středotlaké plynovodní sítě v Papírenské ulici a z pražské plynovodní sítě odebírán mimo jiné i pro plynem poháněnou automobilovou techniku Pražských vodovodů a kanalizací, a.s. V budoucnu není vyloučeno takto zpracovat a využívat celý produkovaný objem bioplynu. Při komplexním posouzení energetického hospodářství ÚČOV bude však zvažována i varianta dalšího využití bioplynu pro výrobu elektrické energie a tepla, resp. možnost kombinovaného využití bioplynu pro úpravu na biometan a také pro výrobu elektrické energie a tepla.

Ke komplexnímu využití energetického potenciálu ÚČOV patří nízkopotenciální teplo získávané z vypouštěných vyčištěných odpadních vod pomocí tepelných čerpadel. Zaručený denní průměr odtoku vyčištěných odpadních vod z obou vodních linek o teplotě 15 – 21oC a objemu cca 3 m3/s v sobě skrývá tepelný potenciál přibližně 120 MW tepelné energie. To by z velké části pokrylo potřebu oblasti Juliska – Veleslavín. Zbývající část tepelné energie bude možné využít pro oblast Bubny – Zátory.

Pražská vodohospodářská společnost a.s. na pokyn HMP zajišťuje zpracování technické koncepce využití nízkopotenciálního tepla z ÚČOV s dokončením Studie proveditelnosti v srpnu 2022. Realizace tohoto záměru je podle současného stavu znalostí možná v letech 2026–2030.

PVS, PVK, dokumentární foto Naše voda – Nina Havlová