Celkem 125,3 milionu kubíků odpadních vyčistila v roce 2013 Ústřední čistírna odpadních vod v Praze (ÚČOV). Novinářům to dnes při prohlídce ÚČOV řekl manažer provozu ÚČOV Luděk Pospěch ze společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK), která je provozovatelem čistírny.

ÚČOV se v současné době podílí na čištění odpadních a dešťových vod v Praze 92 procenty, zbylých osm procent vod je čištěno v dalších 20 pobočných ČOV na okrajích Prahy. Splaškové a odpadní vody z domácností a firem tvoří přitom zhruba 91 až 94 procent čištěných vody, 6 až 9 procent tvoří voda dešťová.

Celkové množství nečistot, které se denně v ÚČOV zachytí, činí 220 tun, z toho 200 tun připadá na takzvaný odvodněný kal, 10 tun tvoří hrubé štěrky a písky a 10 tun další odpad. Odpadní kal se z čistírny odváží a společně s dalším odpadem končí na skládkách, v kompostárnách či jako materiál k překryvům již zaniklých skládek. Kaly se dříve využívaly jako hnojivo. Podle Pospěcha splňují přitom kaly z ÚČOV většinou parametry pro přímou aplikaci i v současné době. Nicméně, podmínky pro využití kalů pro tyto účely jsou podstatně přísnější než v minulosti.

Samotné kalové hospodářství patří mezi chloubu ÚČOV –  díky produkci metanu si čistírna vyrábí vlastní teplo i elektrickou energii. V produkci tepla je přitom čistírna plně soběstačná, v produkci elektrické energie je soběstačná zhruba ze 75 procent. To je podle Pospěcha jedna z nejvyšších energetických soběstačností ČOV v rámci celé ČR.

I když ÚČOV v současné době nesplňuje limity dusíku stanovené EU pro citlivé oblasti (jde o směrnici EU 91/271/EHS, která stanovuje pro citlivé oblasti přísnější limity než pro ostatní oblasti), vypouští čistírna do Vltavy v současné době vodu v mnohem vyšší kvalitě, než tomu bylo ještě do 90. let minulého století. Do té doby se totiž do Vltavy vypouštěla pouze mechanicky vyčištěná voda, nyní již ÚČOV vypouští do řeky vody vyčištěnou i biologicky, pomocí bakterií. Je to vidět i na výpusti vody do Vltavy, jejíž okolí pravidelně obsazují rybáři (na ilustračním foto z dneška) a odnášejí si odtud úlovky. Teze, podle které se ryby drží v blízkosti výpusti proto, že je ve vodě dost potravy, tedy že obsahuje pozůstatky biologických nečistot, je podle Pospěcha mýtus. „Ryby se v blízkosti výpusti drží proto, že je tam voda teplejší a je více okysličená,“ vysvětlil manažer ÚČOV.

Pospěch také na místě vyvracel některé nepřesné informace týkající se likvidace produktů domácností v ÚČOV.  V pražské kanalizační síti se totiž v poslední době objevuje zvýšené množství látek a předmětů, které do ní nepatří a které mohou způsobit například nížení průtoků vody nebo poruchy kanalizační sítě. Největší problémy nejen ÚČOV, ale veškerým ČOV v ČR způsobují podle Pospěcha tuky – fritovací či motorové oleje, různá rozpouštědla či ředidla a dále produkty z kuchyňských drtičů. Naopak s pracími prostředky, mýdly, čisticími prostředky typu Jar nebo se zbytky jídel (kromě zmiňovaných tuků) si ÚČOV poradí.  Co do kanalizace nepatří, je určeno zákonem, podrobnosti lze najít v Kanalizačním řádu na webových stránkách www.pvk.cz.

Z návštěvy ÚČOV připravuje Naše voda fotoreportáž a sérii krátkých videí.

Naše voda – Petr Havel, foto Naše voda – Nina Havlová