Od počátku příštího roku se začnou uplatňovat přísnější limity pro mikrobiální kontaminaci vodárenských kalů při jejich aplikaci na zemědělskou půdu. Z dosavadních zjištění Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) ale nevyplývá, že by právě mikrobiální kontaminace kalů představovala nějaký problém.

Jak přitom pro portál Naše voda připomněl ředitel sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Miroslav Florián, původní představou Ministerstva životního prostředí (MŽP) i Ministerstva zdravotnictví bylo, aby byla aplikace kalů na zemědělskou půdu úplně vyloučena. „My jsme tomu dlouhodobě oponovali, neboť z našich výsledků monitoringu půd a laboratorních zkoušek vyplývá, že rizika kontaminace půd vodárenskými kaly jsou řízena dostatečně a z hlediska mikrobiologické kontaminace obzvlášť. My jsme na základě dohody s Ministerstvem zemědělství zkoumali i kaly, které by ani na zemědělskou půdu jít za současných podmínek neměly, a použili jsme je nejrizikovějším možným způsobem, například při jarní aplikaci, a přesto se ukázalo, že si půda s mikrobiální kontaminací velmi dobře poradí,“ uvedl Florián.

Obdobně je tomu podle něj také v oblasti kontaminace půdy těžkými kovy, problém ale může být u nových typů kontaminantů, jako jsou pozůstatky léčiv, antibiotik, hormonálních antikoncepcí, drog nebo mikroplasty. „Tam informace z dlouhodobých pozorování nemáme, a je proto nepochybně na místě se na to více zaměřit,“ konstatoval Florián. U látek, které se monitorují na základě současných předpisů, ale podle dosavadních dat stávající praxe negeneruje z hlediska životního prostředí potíže.

Současná právní úprava obsahuje výjimku pro kaly druhé kategorie, což jsou kaly, které mohou splňovat mírnější limity mikrobiologických ukazatelů, jako je salmonela, E.coli nebo enterokoky. Tato výjimka by měla od 1.1. 2023 přestat platit, a na zemědělskou půdu by tak měly být používány pouze kaly první kategorie. U ostatních parametrů se nenavrhuje žádná změna.

Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová