Krajský úřad ve Zlíně prodloužil platnost posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) pro záměr těžby štěrkopísku na Hodonínsku do března 2027. Krajský soud v Brně přitom loni zrušil stanovení dobývacího prostoru, neboť považoval vyhotovené znalecké posudky za nedostatečné včetně těch, z nichž vycházelo vyhodnocení vlivu na životní prostředí.

O prodloužení dnes informovala Pavla Vymyslická z kanceláře Frank Bold Advokáti. Kancelář zastupuje společnost Vodovody a kanalizace Hodonín, jednu z protistran v dlouholetém sporu s těžařem. Krajský úřad Zlínského kraje ve věci postupoval na základě pokynu ministerstva životního prostředí (MŽP), uvedla dnes na dotaz ČTK mluvčí hejtmanství Soňa Ličková.

„Krajský úřad se jednotlivými znaleckými posudky a dalšími odbornými podklady zabýval jen výběrově. Dospěl k závěru, že od vydání stanoviska EIA v roce 2015 nedošlo v dotčeném území k žádným podstatným změnám. Také tvrdí, že od jeho vydání se významně nezměnily poznatky a metody posuzování, které by mohly odhalit nové vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví. Tento přístup však vzbuzuje pochybnosti o důkladnosti a objektivitě provedeného hodnocení,“ sdělil ředitel společnosti Vodovody a kanalizace Hodonín Pavel Zabadal.

Podle mluvčího společnost České štěrkopísky Petra Duška rozhodnutí úřadu poukazuje na to, že společnost Vodovody a kanalizace Hodonín dlouhodobě neposkytuje kompletní informace o vodním zdroji Bzenec-komplex. „A to dokonce ani ministerstvu životního prostředí. Nicméně samotný povolovací proces k finálnímu rozhodnutí zatím rozhodně nespěje,“ řekl.

Krajský úřad se při prodloužení stanoviska EIA částmi rozsudku podle Ličkové zabýval v rozsahu svých kompetencí. „Podal podnět k MŽP, aby přezkoumalo zákonnost předmětného stanoviska EIA. Jako odpověď nadřízeného orgánu obdržel krajský úřad pokyn k dokončení řízení s tím, že MŽP podnětu k přezkumu nevyhovělo. Krajský úřad tedy jemu svěřené řízení dokončil. Při řízení o ověření stanoviska EIA je krajský úřad vázán požadavky zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a jeho snahou bylo zcela nestranně zohlednit veškeré podkladové materiály, znalecké posudky a dostupné informace,“ uvedla mluvčí.

Místo plánované těžby štěrkopísku je u zdroje pitné vody Bzenec-komplex na pomezí Moravského Písku na Hodonínsku v Jihomoravském kraji a Uherského Ostrohu na Uherskohradišťsku ve Zlínském kraji. Zásobuje vodou 140.000 lidí. Proti zamýšlené těžbě firmy České štěrkopísky bojují obce kvůli obavám ze znečištění zdroje. Spor se táhne několik let.

Těžařská společnost se snaží získat povolení od roku 2006. Od roku 2015 má kladné stanovisko EIA. Krajský soud v Brně loni rozhodnutí Českého báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru zrušil. Soud konstatoval, že vyhotovené znalecké posudky jsou nedostatečné.

Těžaři uvádí, že zdroj vody neohrozí. „Pískovny po celé republice fungují naprosto běžně v bezprostřední blízkosti vodních zdrojů a dosud nebyl zaznamenán jediný případ, kdy by došlo k ohrožení kvality či vydatnosti pitné vody. Je nutné rovněž připomenout banální fakt, že surovinová ložiska jsou nepřemístitelná a konkrétně ta štěrkopísková se nacházejí z podstaty především v nivách vodních toků. Geologové dále dlouhodobě varují, že do konce dekády skončí v Česku více než polovina pískoven a nastane stavební surovinová krize,“ dodal Dušek.

Podle mluvčího Českého báňského úřadu Bohuslava Machka se záměrem nyní zabývá obvodní báňský úřad v Brně. „Musí odstranit veškeré nedostatky podání Českých štěrkopísků, jedním z nich bylo i posouzení EIA. Až bude žádost bezproblémová, musí to znovu oznámit účastníkům řízení a bude pokračovat správní řízení,“ řekl dnes Machek ČTK. Stanovení dobývacího prostoru neznamená povolení k těžbě. O té musí úřad rozhodnout v dalším řízení, až bude platné rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru.

ČTK, ilustrační foto (štěrkopísky) Naše voda – Nina Havlová