Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí, jak rozhodl o stížnosti obce Nové Heřminovy na Bruntálsku, která dlouhá léta bojuje proti stavbě přehrady. Informuje o tom zpravodajství ČTK s tím, že vodní dílo by část obce zatopilo.

Podle Nových Heřminovů je stavba nešetrná vůči životnímu prostředí, zbytečně nákladná a ochranu proti povodním lze zajistit i jinak. V obci se v roce 2008 konalo referendum. Většina obyvatel se tehdy vyjádřila proti přehradě. Ústavní stížnost, která čeká na rozhodnutí od roku 2015, konkrétně navazuje na snahu obce zrušit část zásad rozvoje Moravskoslezského kraje vymezující přehradu a související stavby. Obec s návrhem neuspěla u Krajského soudu v Ostravě ani Nejvyššího správního soudu (NSS). Při schvalování zásad rozvoje se podle obce dostatečně neřešilo, zda nelze protipovodňovou ochranu zajistit jinak, bez likvidačních dopadů. Obec naznačovala například možnost vybudovat soustavu menších protipovodňových opatření na toku Opavy.

Krajský soud návrh na zrušení části zásad zamítl. Poukázal například na to, že při pořizování zásad byla obec pasivní. Také podle NSS jsou zásady rozvoje v pořádku. Poukázal na to, že byla nakonec vybrána menší varianta nádrže, která pro obec neznamená úplný zánik. Podle NSS sice stavba vodní nádrže významně zasáhne do života Nových Heřminovů, ovšem sama tato skutečnost nečiní stavbu nezákonnou. Nádrž má jasně definovaný účel a je ve veřejném zájmu.

V ústavní stížnosti Nové Heřminovy zopakovaly, že stavba nádrže není nezbytně nutná. Obec ale nemá dost prostředků, aby proti dokumentaci zpracované státem předložila stejně podrobnou oponentní dokumentaci. Stavba přehrady si vyžádá demolici 33 obytných a rekreačních staveb a čtyř zemědělských areálů. Ministerstvo zemědělství podle dřív zveřejněných informací předpokládá náklady kolem osmi miliard korun, a to nejen na přehradu, ale také novou silnici a další úpravy.

O výstavbě nádrže se mluví desítky let. Aktuální se znovu stala po katastrofálních povodních na Moravě a ve Slezsku v roce 1997. Zahájení stavby se stále odkládá. Do loňska se podařilo majetkově vypořádat 98 procent pozemků. U dalších připadá v úvahu vyvlastnění. Loni v prosinci obdržel městský úřad v Krnově žádost o územní rozhodnutí.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto (most Nové Heřminovy) Naše voda – Nina Havlová