V roce 2010 bylo v ČR zaregistrováno 205 tuzemských a 235 zahraničních výrobců hnojiv. Uvádí se to v podkladech pro Zprávu o stavu zemědělství za uvedený rok, kterou má Naše voda k dispozici.

Podle tohoto dokumentu bylo loni zaevidováno 35 tuzemských a 15 zahraničních výrobců hnojiv, kteří uvádějí výrobky do oběhu v režimu ohlášení. Od roku 2010 lze také využít takzvaného vzájemného uznávání, kdy Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) akceptuje registrace a certifikáty vydané pro hnojiva a pomocné látky v ostatních členských zemích EU. Tohoto institutu využilo 15 zahraničních výrobců.

K 1. 1. 2011 bylo registrováno na ÚKZÚZ celkem 1 923 hnojiv a pomocných látek. Poměr tuzemských a zahraničních hnojiv je zhruba 45 procent ku 55 procentům. Dále jsou v oběhu tzv. HNOJIVA ES, která se nemusí hlásit ani evidovat, přičemž jejich poměr na celkovém objemu obchodovaných hnojiv v ČR se odhaduje na 25-30 procent.

Ve srovnání s předchozím rokem došlo v roce 2010 k výraznému zvýšení spotřeby živin v minerálních hnojivech. Minerálními hnojivy bylo v roce 2010 dodáno 76,7 kilogramů N, 8,9 kilogramu P2O5 a 7,5 kilogramu K2O na hektar zemědělské půdy. Celková spotřeba čistých živin dodaných minerálními hnojivy činila 93,1 kilogramu na hektar zemědělské půdy. Hlavní příčinou tohoto razantního zvýšení měla být okolnost, že aplikace hnojiv z podzimu roku 2009 byla v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek přesunuta na jaro 2010. Další příčinou je změna výměry započítávané zemědělské půdy. Dosud byla spotřeba statkových i minerálních hnojiv počítána na zhruba čtyři miliony hektarů zemědělské půdy, přičemž od letošního roku bude na základě konzultací s ČSÚ kalkulováno s výměrou tzv.„využívané zemědělské půdy“, která pro rok 2010 činila 3, 524 milionu hektarů.

Množství použitých hnojiv a chemických přípravků může znamenat vyšší riziko kontaminace vod.

Petr Havel