Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) v letošním roce zrušila chybně vytvořené meliorační kanály u Tetřevích bud ve východních Krkonoš. Nejde o jediné místo v Krkonoších, kde se takto Správa KRNAP snaží v posledních letech o obnovu mokřadů a systému na zadržování vody v krajině.

Projekt trvá od roku 2017 a ke zlepšení podmínek s vodou přispěl tímto způsobem na řadě míst po celých horách, řekl ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Obnova v minulosti odvodněných lesních stanovišť a nastartování jejich regenerace se řadí mezi úkoly, které si Správa KRNAP vytyčila v Plánu péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo.

Téma nabylo v poslední době na aktuálnosti, a to hlavě v souvislosti se změnou klimatu. „Jde o staré meilorační kanály, které naši předkové udělali k odvodnění podmáčených horských smrčin, což není přirozené a nefungovalo. Vracíme stav do původního stavu a meliorační kanály přepažujeme, a tím zadržujeme vodu v krajině,“ řekl Drahný.

Pracovníci Správy KRNAP takto postupují na řadě míst v Krkonoších, v západní části například v okolí Mrtvého vrchu na Harrachovsku nebo v okolí Pece pod Sněžkou u Kolínské boudy či pod Liščí horou. Pozornost zaměřují na rozlohou menší rašeliniště, zejména na rašelinné a podmáčené plochy v lesních společenstvech.

„U Tetřevích bud je to čerstvě udělané. Už týden či 14 dnů po odevzdání práce tam velmi dobře vidíme, jak se krajina dostává do přirozeného zavodněného stavu. Ještě lépe je to vidět například v lokalitě u Kolínské boudy, kde jsou přepážky udělané dva roky, tam už to vypadá jako v sibiřské tajze,“ uvedl mluvčí.

Na odvodňovacích příkopech jednotlivých ploch pracovníci Správy KRNAP budují systém malých a velkých přehrážek. Na některých místech využívají dříve vybudované kanály. „Přehrážky slouží zejména ke zpomalení či eliminaci odtoku vody z mokřadu. Jejich zanášením a zarůstáním postupně dochází k likvidaci celého odvodňovacího systému a k následné obnově mokřadního stanoviště,“ uvedl Drahný.

Upozornil, že zadržení vody pomocí přehrážek vede ke vzniku drobných tůní a blízké okolí odvodňovacích kanálů je ve srovnání s původním stavem výrazně vlhčí a získává mokřadní charakter. „V těchto tůních se již následující rok rozmnožují obojživelníci. Pokud se na ploše vyskytovala místa s mokřadní vegetací, tato vegetace se šíří do blízkého okolí,“ řekl.

Projekt na zadržování vody v krajině a obnovu mokřadů, který má trvat až do roku 2023, je hrazen z evropských dotací z Operačního programu životního prostředí.

Rozsáhlejší úpravy vodního režimu, odvodňování krajiny, začaly v Krkonoších na přelomu 18. a 19. století. Tyto postupy byly v lesnické praxi v Krkonoších využívány i ve 20. století. Odvodněním se snižuje hladina podzemní vody, na mokřadních plochách dochází k výrazným změnám ve vegetaci, fauně, půdním prostředí a také v celkové struktuře krajiny, uvedla Správa KRNAP.

ČTK, foto KRNAP