V Rosicko-oslavanské uhelné pánvi, v níž už se přes čtvrt století netěží, kraj a obce zjišťují možnost využití důlních vod. Vzhledem ke složení vod je prakticky nemožné je využít jako pitnou vodu, ale existují možnosti energetického využití.

Nebo by se důlní voda dala využívat k závlahám v obcích či na zemědělských pozemcích, řekl dnes na tiskové konferenci náměstek hejtmana Jan Zámečník (KDU-ČSL). „Hledáme další možnosti, které pomohou zmírnit v období sucha tlak na vodní zdroje. Využití vod z bývalých dolů je alternativní cestou. V Rosicko-oslavanské uhelné pánvi probíhá aktuálně několik na sobě nezávislých aktivit, které ověřují možnosti využití důlních vod,“ uvedl Zámečník.

Například v případě Dědičné štoly chtějí Oslavany zjistit její potenciál pro energetické účely. „Dědičná štola je místem výtoku důlních vod bývalého dobývacího prostoru Rosicko-oslavanské uhelné pánve s průměrnou vydatností okolo 40 litrů za sekundu. Vzhledem k chemickému složení a její nízké kvalitě je v podstatě neupravitelná na pitnou. Ale s ohledem na stabilní objem, který ze štoly vytéká, se v jejím případě zaměřujeme na energetické využití. V úvahu přichází například malá vodní elektrárna,“ uvedl Zámečník.

Město chce zároveň prověřit i technologické a kapacitní možnosti dalšího čištění důlní vody z Dědičné štoly, kterou by bylo možné po přečištění využít ve městě jako zálivku obecní zeleně či k doplnění vody v biotopu. V blízkosti bývalého dobývacího prostoru Rosicko-oslavanské pánve plánuje průzkumné aktivity také Svazek vodovodů a kanalizací Ivančice, který by také uvítal možnost vyžití vody jako užitkové. Na průzkumné aktivity budou postupně navazovat investice.

Hornickou minulost mají i jiné části jižní Moravy. V současnosti například v Kyjově vodu z vrtu využívají pro zálivku. V Šardicích se řeší legislativně rekolaudace na trvalý zdroj, zejména pro využití na zálivku a dotaci poldru. Zároveň uvažují v jiné části obce o využití důlní vody pro užitkové účely ve sportovním areálu.

ČTK, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová