Ukončením projektu  „Náprava stavu kanalizační soustavy aglomerace Táborsko“ skončila včera více než dva a půl roku trvající intenzivní stavební činnost, která se dotkla života obyvatel v Táboře, Plané nad Lužnicí a Sezimově Ústí.

Investorem stavby byla Vodárenská společnost Táborsko s.r.o.(VST). Projekt byl spolufinancován z Fondu soudržnosti Evropské unie. Dokončením projektu byly nejen splněny evropské požadavky ohledně zlepšení jakosti vody v tocích a podzemních vodách (směrnice Rady č.91/271/EHS o čištění městských odpadních vod), ale také zvýšena retenční schopnost kanalizačního systému a zajištěno rovnoměrnější využití městských čistíren odpadních vod. Celkem bylo vybudováno včetně štol šest kilometrů kanalizačních stok a rekonstruováno 17 km kanalizačních řadů, které obsluhují téměř 23 tisíc obyvatel aglomerace. Nově bylo připojeno cca dva tisíce obyvatel na kanalizaci a čistírnu odpadních vod. Rekonstrukcí prošlo i 7,5 km vodovodních řadů.

„Přestože jsme se v průběhu realizace nevyhnuli různým komplikacím, projekt byl úspěšně dokončen. Chtěl bych poděkovat všem, kteří se na realizaci podíleli a také financující bance Raiffeisenbank a.s., která nám poskytla úvěr ve výši 900 milionů korun se splatností 17 let. Zvláštní dík patří všem, které stavební práce omezily či jim jinak zkomplikovaly život. V naprosté většině byli ke stavbařům velmi vstřícní a tolerantní,“ uvedl Ing. Milan Míka, ředitel VST .

Projekt odstartoval ražbou štoly pod historickým centrem města Tábora v březnu 2009. Štola převádí část průtoků odpadních a dešťových vod z Čekanic a Blanického předměstí, které až dosud přitékaly na kapacitně limitovanou čistírnu odpadních vod Klokoty, do areálové čistírny odpadních vod Na Mělké. Zároveň díky ní vznikl nový retenční prostor pro akumulaci odpadních a dešťových vod s objemem 4 190 m3.

Stavba I – Štola zahrnovala rekonstrukci původní táborské štoly, výstavbu nové Štoly 1 a 2, výstavbu čtyř spadišťových a jednoho měřícího a regulačního objektu. Štoly 1 a 2 procházejí centrem města pod komunikacemi a domy, a to v hloubce až 25 m pod povrchem, jejich celková délka je 1 052 m, příčný profil je 4-6 m2.  Ražbu oproti předpokladům projektové dokumentace značně komplikovaly časté výrony vod v blízkosti  čelby důlního díla, které významně ovlivňovaly nestabilitu výrubu a tím i vznik častých nadvýlomů. Ty byly vyplňovány stříkaným betonem. Pro úspěch stavby byla nezbytná naprostá přesnost při propojování jednotlivých úseků, což se zhotoviteli podařilo.

Celkem bylo během výstavby vytěženo 8 743 m3 materiálu, do štol bylo umístěno 134 956 kg výztuže, 63 012 m2 kari sítí, 4 276 m3železobetonu, 2 648 m těsnících prvků do betonu, 1 056 m3 stříkaného betonu a 2 200 m2 sanačních nátěrů. Těžba probíhala ze tří těžních míst v hloubce 7 až 17 metrůprůměrnou rychlostí 1 m za den. Štola byla zkolaudována 29. listopadu 2010.

Stavba II –kanalizace zahrnovala celkem 22 podprojektů(20 v Táboře a po jednom v Plané nad Lužnicí a Sezimově Ústí). Práce na nich byly zahájeny v létě 2009. Investor, správce stavby i zhotovitelé museli v průběhu prací řešit řadu nepředvídatelných objektivních skutečností, které při zahajování projektu nebyly známy a které původně navržený postup prací zásadně ovlivnily. To nakonec vyústilo v částečnou změnu harmonogramu. Investor rovněž musel požádat o prodloužení termínu uznatelnosti nákladů tak, aby byl projekt dokončen v souladu s podmínkami udělené dotace a platnou legislativou.

Město Tábor předpokládalo, že získá dotaci na regeneraci historického centra města z Regionálního operačního programu. Protože k tomu nedošlo, musela z důvodu minimalizace nákladů na obnovu povrchů nad výkopy rekonstrukce kanalizace na Starém městě(podprojekt 1) probíhat z větší části bezvýkopovou metodou. Kvůli změně způsobu realizace musel investor tuto část podprojektu znovu zadat otevřeným výběrovým řízením, což  jeho dokončení prodloužilo až do letošního roku.

Završení podprojektů č. 8 (Údolní) a č. 19 (Šafaříkova) bylo závislé na dokončení štoly, jejíž ražba se kvůli komplikovaným geologickým poměrům o několik týdnů zpozdila. Tím bylo posunuto i finální ukončení těchto podprojektů až na konec roku 2010.

U podprojektu č.15 (odkanalizování zóny Otavan) neodhalil ani důkladný průzkum, jak obtížné geologické podmínky stavbaře čekají. Nakonec kvůli nim bylo nutné změnit technologii. Problémy rovněžnastaly při zajišťování trasy provizorní komunikace pro přístup do areálu Bytes a dalších firem v této lokalitě. Podprojekt byl tak také částečně zadán novým otevřeným výběrovým řízením (společně s podprojektem 1) a finálně dokončen až letos.

U podprojektu č.20 (Bezručova) se výrazně zpozdilo zahájení prací s ohledem na problémy při zajišťování souhlasu vlastníka pozemku se změnou stavby. Konkrétně se jednalo o změnu způsobu realizace, kdy byla místo systému spadišť na povrchu svahu realizována hluboká šachta a štola.  Tato část byla dokončena v dubnu letošního roku.

„Jsem rád, že se nám projekt podařilo dokončit navzdory mnoha komplikacím s financemi, kterým jsme byli vystaveni. Oproti plánování se reálná míra dotace z fondů EU znatelně snížila, nejen proto, že vzrostly reálné náklady, měnila se metodika výpočtu dotace a její přidělení se zpozdilo, ale také se zhoršily kurzovní podmínky. V důsledku ekonomické krize ale stát, na rozdíl od předchozích let, na pokrytí kurzových ztrát neuvolnil žádné finance,“ uvedl Ing. Jiří Šimánek, starosta Plané nad Lužnicí a jeden z jednatelů VST.

O průběhu výstavby byla veřejnost informována nejen na speciální webové stránce www.dotacevst.cz a prostřednictvím médií, ale také na řadě veřejných besed, které byly průběžně pořádány k jednotlivým etapám rekonstrukce. Celkové náklady na realizaci dosáhly 991 milionů korun, z čehož je v souladu s rozhodnutím Evropské komise 54 % uznatelných nákladů hrazeno dotací z Fondu soudržnosti Evropské unie.

Naše voda