Šest tun nečistot včetně tuků museli odstranit pracovníci Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) při čištění shybky pod Čechovým mostem. Informoval o tom dnes mluvčí PVK Tomáš Mrázek.

„Práce probíhaly od loňského podzimu do letošního února. Veškeré odstraňování tukových nánosů probíhalo ručně. Tuky se ze stěn odlamují a až následně jsou odsávány sacím vozem,“ informoval Mrázek. Shybka byla podle něj zanesena v délce dvaceti metrů. Na osmi metrech vyplňovaly nánosy až 90 procent jejího profilu. „Kanalizační síť pod centrem města trpí nedisciplinovaností majitelů restaurací, kteří hojně vypouštějí tuky a oleje přímo do kanalizace a nepoužívají tukové lapoly. Tuk v potrubí ztuhne a zanáší potrubí, což způsobuje jeho nižší průtočnost a v krajním případě i ucpání,“ vysvětlil Mrázek.

Shybka pod Čechovým mostem byla postavena v letech 1898 až 1901 a vznikla dříve než samotný most. Tvar jeho pilířů je přizpůsoben právě shybce, most je postavený tak, aby ji nezatěžoval a neničil.

CO TO JE SHYBKA
–  je snížená část potrubí pro dopravu kapalin, jež funguje na principu spojených nádob. V praxi se asi nejčastěji setkáme s kanalizačními shybkami, které převádějí odpadní vody jedné strany vodního toku na druhý. Zřizuje se tedy v místě křížení stoky s řekou nebo potokem. Shybka je tvořena vtokovým a výtokovým objektem na obou březích vodního toku a vlastní shybkou, která je uložena zpravidla na dně vodního toku a sestává z několika souběžně vedených potrubí.

ZAJÍMAVOSTI PRAŽSKÉ STOKOVÉ SÍTĚ

Na pražské kanalizaci je cca 54 000 vstupních šachet, 132 odlehčovacích komor, 230 výpustí do vodotečí, 19 shybek, 15 podzemních retenčních nádrží

Nejdelší stoka „P“ měří 7 km a vede z Jihozápadního Města k železničnímu mostu na Smíchově, kde se spojuje se stokou „K“

Nejširší stoka „K“ má průměr 3,6 m

Nejhlubší stoka vede z Barrandova do Hlubočep, kde překonává 63 m převýšení

Nejstarší a architektonicky nejcennější kmenová stoka „A“ je stavěna z dvakrát pálených glazovaných cihel; vede od Staroměstského náměstí, pod Pařížskou ulicí ke shybkové komoře u Čechova mostu, pod Vltavou a dále tunelem pod Letnou do kanalizační čistírny

Nejpomalejší proud splašků je ve stoce pod Strakonickou ulicí

Nejstudenější stoka je také pod Strakonickou ulicí – má teplotu kolem 7 stupňů Celsia

Nejdelší zaklenutý potok je Motolský, v podzemí vede skoro 6 km.

ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

Na stokovou síť bylo v roce 2016 napojeno 1,27 miliónů obyvatel. V centrální části města je vybudován jednotný kanalizační systém, který odvádí odpadní vody společně s dešťovými srážkami do Ústřední čistírny odpadních vod. Oddílný systém v okrajových částech Prahy odvádí dešťové vody zvlášť. PVK provozuje kromě ústřední čistírny dalších dvacet pobočných čistíren – Březiněves, Horní Počernice – Čertousy, Dolní Chabry, Holyně, Kbely, Koloděje, Kolovraty, Klánovice, Lochkov, Miškovice, Nebušice, Nedvězí, Sobín. Svépravice Uhříněves – Dubeč, Újezd nad Lesy, Újezd u Průhonic, Vinoř a Zbraslav.

PVK v roce 2017 vyčistily celkem 117 734 tis. m3 odpadní vody, z toho Ústřední čistírna odpadních vod 109 602 tis. m3 (93%), zbytek pobočné čistírny.

Data o stokové síti v Praze:

Celková délka stokové sítě                              3 689 km

Délka kanalizačních přípojek                            979 km

Počet kanalizačních přípojek                     122 056

Počet provozovacích čerpacích stanic             337

Počet zařízení na čištění odpadních vod        20 pobočných čistíren + Ústřední čistírna

Zdroj a foto: PVK