Pláže v Hondurasu v posledních letech úpí pod záplavou plastu. Připomíná to populárně-vědecký server osel.cz., s tím, že plastové lahve, sáčky, nádobky všeho druhu, ale i vaky s krví z nemocnic ohrožují krajinu, mořské živočichy i místní obyvatele.

Dnešní oceán má problém s plastem. V mořské vodě ho je stále více a více. Nedávno se tento problém opět naléhavě ozval, když se objevily snímky plovoucích mas plastových odpadků u ikonických pláží v Karibiku. Místní lidé, aktivisté i experti upozorňují, že je to nevyhnutelný důsledek masivního proudu plastu, který lidé v mnoha zemích bezhlavě posílají do vln oceánu, v duchu hesla „Sejde z očí, sejde z mysli“. Problém je ale v tom, že plast asi hned tak nezmizí.

Čerstvé snímky ostrovů plovoucího plastu v Karibiku pořídila fotografka Caroline Power, která žije na honduraském ostrově Roatan. Podle ní jsou tyto nevzhledné ostrovy jednoznačně důsledkem velmi nezodpovědného nakládání s odpadem. Jednotlivé kusy odpadu se postupně ve vlnách shlukují a výsledkem je veliká masa, která pluje po hladině a může se vyplavat na pláže v okolí. Materiál plovoucích ostrovů plastu tvoří hlavně plastové lahve a nádoby všech tvarů, společně s množstvím nemocničního odpadu, což samozřejmě vyvolává obavy související s hygienou.

Masy plastového odpadu se objevily i na plážích u přímořského města Omoa na severu Hondurasu. Podle představitelů města jde o environmentální katastrofu. Obviňují především sousední Guatemalu, kde podle nich vyhazují množství odpadu do řek, odkud se pak s proudem dostane až do moře, kde vytváří plovoucí ostrovy.

Powerová toto přesvědčení honduraských úředníků zpochybňuje. Podle ní není jasné, odkud vlastně plastový odpad v těchto místech pochází. Zdrojem podstatné části tohoto odpadu prý určitě budou guatemalské i honduraské řeky, zbytek ale může pocházet i ze vzdálených míst, odkud se k honduraskému pobřeží mohl dostat s větrem a mořskými proudy. Zvláště malé kusy plastu mohou být v oceánu dlouhé roky a pocházet prakticky odkudkoliv.

Když je v Hondurasu období dešťů, tedy od května do prosince, tak jsou všude po plážích kolem města Omoa plastové odpadky. Ráz krajiny a její přitažlivost tím pochopitelně velice trpí. Všude jsou plastové lahve, igelitky, medicínské odpadky i prázdné obaly od různých sprejů, včetně toxických, jako jsou přípravky na hubení hmyzu. Podle mořské bioložky Nancy Calix klesne mnoho tohoto odpadu na mořské dno, kde ohrožuje mořskou faunu. Všude se nacházejí mrtvé ryby i želvy, které jsou plné plastu. Problémy s plastem se v této oblasti objevily před třemi roky a situace se stále zhoršuje.

Úřady města Omoa sice zajišťují úklid postižených oblastí, ale nový plastový odpad se tam objevuje rychleji, nežli ho stíhají odklízet. Nedávno v jednom dni naplnili 20 náklaďáků o objemu 13 krychlových metrů plastovým odpadem a na pláži to téměř nebylo poznat. V odpadu se dokonce nacházejí vaky s krví z nemocnic, což pochopitelně představuje riziko pro zaměstnance úklidových společností. V některých případech se plast zakopává přímo u pláží, taková místa mají ale jenom omezenou kapacitu. Odvoz na skládky je zase velmi nákladný.

Honduras se snaží celou situaci řešit společně s Guatemalou, která přislíbila vybudovat závod na zpracování odpadu na řece Motagua za 1,6 milionu dolarů. Politici obou zemí o tomto problému intenzivně jednají. Podle OSN se do oceánu každoročně dostane asi 6,4 milionu tun plastu. Asi 70 procent tohoto množství zřejmě klesne do hlubin, 15 procent plove v oceánských proudech a zbytek se vyplavuje na plážích. Rozhodně se vyplatí s tím něco udělat.

Zdroj: www.osel.cz, primární zdroj: Phys.org 21. 11. 2017, foto (plovoucí odpad u pobřeží Hondurasu), autor: Caroline Power.

.