Dosavadní potenciál malých vodních elektráren (MVE) se v naší zemi vyčerpal, navíc mají MVE negativní vliv na vodní toky. Vyplývá to z vyjádření odborníků se zaměřením na ekologii, botaniku a krajinné inženýrství. Podle nich jde především o pět následujících vlivů:

Ovlivnění samočistící schopnosti toku

Zásadní negativní vliv MVE je potřeba nadržení vody a následné vypouštění s odejmutím potenciální energie, která u přirozeně peřejnatého či alespoň proudícího toku zajišťuje základní a nejdůležitější podmínky pro samočistící schopnost toku. Pro samočistící efekt je nejdůležitější faktor přítomnost rozpuštěného kyslíku, který se do vody dostává přestupem ze vzduchu a to částečně z hladiny a z větší části provzdušněním v přirozených vodních skocích či peřejích. V důsledku vlivu rozpuštěného kyslíku a střídání oxických a anoxických zón zde dochází k biologickému odstraňování uhlíku a dusíku přirozenou nitrifikací a denitrifikací.  Uděláme-li z proudící peřejnaté řeky stojící vodu, která líně doteče do turbíny a opět líně od ní odteče, máme sice energetický potenciál, ale přestup kyslíku je omezen pouze na přestup hladinou a přirozené samočištění významně omezíme.  Údajné turbíny s provzdušněním nelze považovat za vhodnou náhradu, a již vůbec ne za ekvivalentní přirozenému toku. V důsledku dochází ve vodoteči ke kyslíkovému deficitu ze znečištění z přilehlých obývaných území a v důsledku difuzního znečištění. Vodoteč nemá možnost se s tímto stavem přirozeně vyrovnat. Tento problém je jak u dlouhých derivačních kanálů, tak u jezových MVE. Zvláště v poslední době se rozmáhá doplnění pevných jezů o pohyblivé malé klapky, které často zcela zamezí průtoku přes jez a tím alespoň částečnému prokysličení MZP.

Ohrožení vodních živočichů a rostlin

I přes nové rybí přechody dochází k decimování migrující populace na kolech turbín. Ryba přirozeně vyhledává hlavní proud a ten není na rybí přechod, ale do turbíny. U každého provozovatele je snaha o minimalizování průtoku rybím přechodem. Dále v období malých letních průtoků jde většina vody přes MVE a podjezí strádá vodním deficitem natolik, že často dochází nejen k úhynům ryb, ale také vymření populací bezobratlých, na vodu vázaných živočichů, kteří se nemohou rychle přesunout jinam (mlži, larvy hmyzu, atp.). Změna charakteru toku také velmi ovlivní břehové a vodní složení rostlinných společenstev, v hluboké vodě nadjezí je méně světla, kyslíku a zejména organismy využívající rychlé kolísavé změny hladiny (vlnky, peřeje u břehů) mizejí velmi rychle a to včetně takových skupin, jako jsou vodní lišejníky, mechorosty a řasová společenstva.

Zkracováním odtoku u derivačních kanálů se naruší přirozený stav řeky

Jedním z nejčastějších úprav toku pro získávání potenciálu je zkracování meandrů a budování nepřirozených kanálů, kde nedochází ke ztrátám jako v přirozeném toku. Z původního koryta je voda s výjimkou MZP převedena kanálem na turbínu. Mimo narušení samočistícího efektu zde dochází k zanášení a zarůstání bez přirozeného pročišťování pomocí pravidelných zvýšených vodních stavů. Důsledkem je natolik zanešené koryto, že ztrácí svoji funkci, ovlivňuje kapacitu toku při povodních a snižuje přirozené retence.

Stavba ekonomicky nesmyslných MVE v důsledku dotací.

Zásadním negativním vlivem je stavba MVE za pomoci dotačních titulů. V důsledku dotací vzniklého pokřivení ekonomického zhodnocení dochází k budování MVE s výkonem, který mnohem přesahuje ekonomicky vhodné intervaly m-denních průtoků, které by při ekonomickém zhodnocení nedokázaly umořit ani pořizovací náklady. Ve jménu ekologie a duhové energie jsou budovány zdroje, které jsou schopny pracovat téměř v celé šíři m-denních průtoků a tím zcela změnit režim toku na kanál s MZP. Zato vliv na omezení přirozených procesů je zde výrazně významnější, než u obvyklého návrhu MVE placené investorem vycházející z ekonomické návratnosti investice. V důsledku dotační politiky si tak všichni připlácíme na dotace pár majitelů MVE, kteří nám zhoršují životní prostředí. V Německu je v současné době téměř zastavena výstavba nových jezů. Důvodem je negativní ovlivnění životního prostředí těmito stavbami a požadavky ochrany životního prostředí EU. Ačkoliv by stejné požadavky měly platit i u nás, je u  nás zcela odlišná situace. Náš rozumně využitelný potenciál vodní energie je dávno vyčerpán a nové stavby by za normálních ekonomických podmínek již nevznikaly.

Zvětšený výpar vody

V okamžiku zastavení toku vzdutím jezu dochází v letních měsících ke zvýšení teploty vody a v důsledku zvýšeného uložení sedimentů ke zhoršování kvality vody a také k většímu odparu. Větší výpar vzniká i pod jezem, kde je voda odvedena náhonem. Dojde k rozdvojení toku, tím se zvýší plocha, sníží hloubka a také se výrazně sníží rychlost proudu! Opět dochází ke zvyšování teploty vody v letních měsících a k většímu odparu vody. V původním korytu se vytvářejí zahnívající tůně, které již tak zhorší ekologickou funkci toku. Např. Povodí Labe, když nadlepšuje průtok v Opatovickém profilu pro Opatovickou elektrárnu, tak musí pouštět větší množství vody z PN Rozkoš. Množství vody okolo 1 m3/s tam totiž vůbec nedoteče a odpaří se. Na trase je několik jezů a stupňů, které zpomalují rychlost toku a zvyšují tím odpar.

Ing: Jaromír Svoboda, autorizovaný inženýr pro stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství

RNDr. David Svoboda, PhD., katedra botaniky PřF UK, Benátská 2, Praha 2

RNDr. Veronika Sacherová, PhD., katedra ekologie PřF UK, Viničná 7, Praha 2

Ing. Petr Ptáček, raft.cz., Vodácká škola záchrany

Ilustrační foto (rybí přechod a jez na řece Ostravici) Naše voda – Nina Havlová