Účinná prevence proti opakovaným povodním a suchu, které se stále častěji dostávají do středu pozornosti široké veřejnosti byla hlavním tématem semináře pořádaného Komisí pro životní prostředí Akademie věd ČR, který se konal dnes v Průhonicích u Prahy.

Semináře se zúčastnili pracovníci výzkumných ústavů, zástupce ministerstva životního prostředí a zástupci sdružení uživatelů krajiny a neziskových organizací. „S krajinou ČR se již více než 60 let zachází nevhodným způsobem. Vyvlastnění zemědělských půd v 50. letech minulého století odstartovalo sérii degradačních procesů, mezi něž patří zvětšení měřítka využívání zemědělských ploch a uniformita krajiny, chemizace půd a půdních vod, nadměrná eroze, likvidace strukturní a biologické diverzity krajiny. Změnu v této oblasti nepřinesla ani likvidace totalitního systému v listopadu 1989. Spíše naopak – uplatnění krátkodobých ekonomických hledisek bez ohledu na přírodní podmínky situaci ještě zhoršilo. Pro nakládání s půdou a krajinou neexistují dnes v ČR prakticky žádná závazná pravidla. V důsledku toho jejich kvalita neustále klesá. Nepříznivou situaci dále zhoršuje bezplánovitý výprodej zemědělských půd pro výstavbu solárních elektráren, překladových hal, příměstských sídlišť apod. A jako poslední činitel se dnes připojuje klimatická změna,“ uvedl k ústřednímu tématu setkání iniciátor jednání Josef Fanta, emeritní profesor ekologie krajiny Univerzity v Amsterdamu.

Účastníci semináře konstatovali, že kvůli neustále klesající kvalitě půdy není uniformovaná česká krajina schopna absorbovat nadměrné dešťové srážky. Půda zbavená organické hmoty není schopna vázat vodu, která by mohla být k dispozici pro plodiny v suchých obdobích. Opakované ztráty na majetku a zemědělské produkci dosahují desítek miliard korun.

Navíc v důsledku politické nestability v uplynulých desetiletích nemá ČR v současné době k dispozici efektivní politické a odborné nástroje, jak tuto bezvýchodnou situaci řešit. Společným jmenovatelem této neutěšené situace je také – ve srovnání s okolními zeměmi – velmi nízké povědomí krajiny jako významné složky životního prostředí jak v politických kruzích, tak i v celé české společnosti.

Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR tuto situaci projednávala již na podzim minulého roku a opakovaně dnes na svém semináři v Průhonicích. Doporučuje parlamentu a vládě ČR zabývat se vzniklou situací a přijmout účinná opatření, která výše uvedený negativní trend zastaví a vývoj krajiny obrátí pozitivním směrem. Komisí doporučovaná opatření jsou dvojího druhu: krátkodobá a dlouhodobá.

Hlavním krátkodobým opatřením s účinným dopadem by mělo být provedení inventarizace částí krajin potenciálně ohrožených povodněmi a suchem na území ČR. S ohledem na současný stav zemědělských půd a celkový stav krajiny je třeba provést kategorizaci území a navrhnout pro ně účinná preventivní ekologická a technická opatření. Cílem je omezení případných škod na majetku, infrastruktuře a zemědělských půdách při výskytu extrémních situací.

Program doporučených opatření s dlouhodobým dopadem by měl vyjít ze zpracování dlouhodobé vize pro nakládání s krajinou jako veřejným prostorem. Na jejím základě je třeba zpracovat národní politiku krajiny jako politický dokument pro řízení vývoje a využívání krajiny. Při formulaci politiky krajiny je třeba vycházet z mezinárodních dohod a závazků ČR a z doporučení EU a Rady Evropy (Evropská úmluva o krajině). Účinným pomocníkem vlády a parlamentu při realizaci národní politiky krajiny by měla být Rada pro venkovskou krajinu.

Komise pro životní prostředí ve svém doporučení zdůrazňuje, že česká krajina nemůže být předmětem politických manipulací a zneužívání ve jménu ekonomického zisku. Krajina je věcí veřejného zájmu. A jako s takovou je třeba s ní nakládat v zájmu udržení její kvality ve prospěch této i budoucích generací.

Komise pro životní prostředí AV ČR je poradním orgánem Akademické rady AV ČR, jejímž účelem je zpracovávat profesionální stanoviska k problematice životního prostředí v ČR, podporovat výzkum a organizovat semináře v této oblasti. V současné době má 22 členů, kteří jsou respektovanými odborníky nejen z ústavů AV ČR, ale i vysokých škol a dalších výzkumných institucí.

Naše voda, ilustrační foto archiv Naše voda