Lesy v Krušných horách byly historicky intenzivně ovlivňovány lidskými zásahy. Ve 2. polovině 20. století zde došlo vlivem průmyslových imisí k velkoplošnému odumírání převážně smrkových porostů a vzniku rozsáhlých holin. Od 90. let 20. stol. se díky odsíření uhelných elektráren imisní situace postupně zlepšovala, takže je i přes některé dodnes přetrvávající nepříznivé důsledky většinou možný návrat k běžnému lesnímu hospodaření.

Od samého počátku imisní katastrofy se vědci mimo jiné soustředili na záchranu a zachování genetických zdrojů původního krušnohorského smrku ztepilého metodami jeho vegetativního množení a zakládání reprodukčních výsadeb – semenných sadů, klonových archivů.

Při umělé obnově lesů je nutno sledovat i provenienční a genetická hlediska. Dosavadní výsledky potvrzují možnost využívání strestolerantních klonů, které mohou v budoucnu tvořit kostru nově zakládaných lesních porostů, a tím přispět ke stabilizaci lesních ekosystémů v extrémních horských podmínkách.

Při využívání sazenic z autovegetativního množení je předmětem výzkumu i jejich srovnatelnost se sazenicemi generativního původu z hlediska ujímavosti, růstu a vitality, což dosavadní výsledky potvrzují.

Již koncem 80. a v průběhu 90. let byla v Krušných horách zahájena realizace šlechtitelských programů zaměřených na záchranu a zachování genofondu původních dřevin. Na vybraných lokalitách byl proveden průzkum genetických zdrojů zaměřený na vytipování cenných jedinců. V 6. a 7. lesním vegetačním stupni byly provedeny odběry reprodukčního materiálu smrku ztepilého, borovice lesní, dubu zimního a jilmu drsného pro vegetativní množení.

Další aktivity byly předmětem řešení výzkumného projektu GS Lesů České republiky, s. p., „Ověření geneticky podmíněných charakteristik výsadeb vegetativních potomstev rezistentních variant smrku ztepilého vegetativního původu na vybraných lokalitách Krušných hor“.

U čtyř vybraných dvojic výsadeb krušnohorského smrku z umělé obnovy založených období 1994–2001 byly v letech 2009–2011 vyhodnoceny rozdíly mezi růstem řízkovanců a generativních potomstev. Výsledky ukazují na srovnatelnost kvalitativních a kvantitativních charakteristik.

Doporučení pro využívání zdrojů zachovaných v podmínkách ex situ byla v dalším období částečně realizována v rámci výzkumného projektu NAZV „Využití vegetativních variant rezistentního krušnohorského smrku při obnově lesa v Krušných horách“.

Také jeho cílem byla záchrana a reprodukce unikátních genetických zdrojů krušnohorského smrku, které nejdéle odolávaly imisím a které se podařilo zachovat v podmínkách ex situ v klonových archivech ve středních Čechách.

Cílem vědců bylo také získání informace o jejich genetické variabilitě a experimentální ověření možností repatriace zachovaných klonů původní krušnohorské populace smrku.

Významnou součástí projektu bylo i vypracování metodických postupů zaměřených na produkci a využití vegetativně množeného reprodukčního materiálu rezistentního krušnohorského smrku.

V období let 2020–2024 byl řešen výzkumný projekt TA ČR SS01020076 „Zachování genetických zdrojů rezistentních variant krušnohorského smrku ztepilého v kontextu realizace opatření ke zmírnění dopadů sucha a probíhajících změn prostředí“.

Jeho cílem bylo mj. zapojení analýz DNA při ověřování identity zastoupených klonů, hodnocení výzkumných ploch založených v rámci předchozího projektu in situ, rejuvenilizace a rekonstrukce klonového archivu krušnohorského smrku.

Pro snížení ztrát vysazovaného materiálu byla vyvinuta a aplikována metoda rejuvenilizace klonových archivů s využitím sekundárních řízkovanců.

Rekonstrukce klonového archivu Vernéřov byla realizována formou založení nového semenného sadu (směsi klonů) na lokalitě Vejprty (2024), kde byli spolu s rejuvenilizovanými klony z Vernéřova pro doplnění a zajištění vyšší úrovně genetické diverzity vysazeni i roubovanci rezistentního krušnohorského smrku z klonového archivu založeného v 70. letech 20. století v podmínkách ex situ na lokalitě Jíloviště-Cukrák.

Význam využívání genetických zdrojů rezistentního krušnohorského smrku

Ekonomický přínos je dán posílením biodiverzity, vyšší kvalitou výsadeb odolných variant smrku ztepilého, vyšší stabilitou jejich porostů a v dlouhodobém horizontu i předpokládanou nižší potřebou vylepšování a celkově nižších provozních nákladů na obnovu lesa.

Významný je i přínos pro životní prostředí, kdy využití dochovaných rezistentních variant smrku při obnově lesů v Krušných horách, příp. při rekonstrukci náhradních porostů poškozených v nedávné době např. kloubnatkou smrkovou, přispěje ke zlepšení jejich zdravotního stavu.

Finalizace a zúročení dosavadních výzkumných a poloprovozních aktivit souvisejících se zachováním a reprodukcí rezistentních variant smrku v Krušných horách spočívá v nastavení provozního managementu vegetativních výsadeb a ve vytvoření ucelené koncepce repatriace.

Více informací najdete v článku „Zachování genetických zdrojů rezistentních variant smrku ztepilého v Krušných horách“, který je ke stažení zde: https://doi.org/10.59269/ZLV/2024/4/747

VÚLHM, foto P. Novotný