V posledních letech dochází k oslabení populací smrku ztepilého dlouhodobými vysokými teplotami a následně v důsledku kůrovcové kalamity. K oslabení zastoupení smrku v předchozím období minulého století došlo i v důsledku poškození průmyslovými imisemi.

Proto se vědci snaží zachránit a zachovat alespoň některé vybrané nejcennější zbytkové populace a získat více informací o přeživších jedincích či porostech smrku. Přes určité vznikající averze k pěstování smrku ztepilého zůstává tato dřevina naší nejrozšířenější jehličnatou dřevinou, která na svá přirozená stanoviště z lesnického hlediska patří, ať již jako hlavní dřevina nebo dřevina přimíšená.

Negativní průmyslové vlivy na lesní prostředí, působení škůdců a chorob lesních dřevin, klimatické extrémní události, včetně měnících se způsobů lesnického hospodaření v ČR během minulých dvou století vedly k omezení zastoupení některých dřevin a jejich ekotypů, poklesu biodiverzity a omezení plnění základních funkcí lesa. Proto se stávají aktuálními taková opatření, která mohou přispět ke zlepšení životaschopnosti lesů. Ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. (VÚLHM) se vědci dlouhodobě věnují řešení této problematiky v rámci různých výzkumných projektů.

V současné době vědci řeší na téma záchrany smrku dva významné projekty:

Zachování genetických zdrojů rezistentních variant krušnohorského smrku ztepilého v kontextu realizace opatření ke zmírnění dopadů sucha a probíhajících změn prostředí (TA ČR SS1020076)

Výzkum a ochrana genetické diverzity cenných zbytkových populací smrku ztepilého v souvislosti s adaptací na zvýšenou extremitu klimatu (TA ČR SS01020260)

Zachování genetických zdrojů rezistentních variant krušnohorského smrku ztepilého

Mezi praktické výstupy tohoto projektu patří například založení semenného sadu v podmínkách in situ s rejuvenilizovanými (omlazenými přeroubováním) klony rezistentních variant krušnohorského smrku v rámci rekonstrukce staršího klonového archivu na lokalitě in situ Vernéřov (LS LČR Klášterec). V tomto semenném sadu, který se zakládá v letošním roce v jarním období na lokalitě Vejprty (LS LČR Klášterec), budou uplatněny také vegetativní varianty rejuvenilizovaných klonů rezistentního krušnohorského smrku ze staršího klonového archivu v podmínkách ex situ ve středních Čechách (lokalita Cukrák u Jíloviště).

Vegetativní sadební materiál byl vypěstován v dostatečném množství ve školkařském zařízení PEXÍDR, s. r. o. v Protivíně. Na tomto pracovišti probíhá také, v rámci poloprovozního výzkumu, pěstování tzv. sekundárních řízkovanců klonů krušnohorského smrku, které budou využity pro doplnění dříve založených experimentálních výsadeb v Krušných horách a pro jejich další hodnocení.

Při řešení tohoto projektu i v rámci dalších navazujících výzkumných činností se tedy jedná hlavně o finalizaci a zúročení dosavadních výzkumných a poloprovozních aktivit řešitelského týmu k zachování a reprodukci rezistentních variant krušnohorského ekotypu smrku ztepilého a jejich repatriaci do oblasti původního rozšíření v Krušných horách.

Výzkum a ochrana genetické diverzity cenných zbytkových populací smrku ztepilého v souvislosti s adaptací na zvýšenou extremitu klimatu

V tomto projektu se vědci věnují záchraně zbytkových populací smrku ztepilého v Národním parku České Švýcarsko, Národním parku Podyjí, v revíru Dolní Břežany (majetek Arcibiskupství pražského) a v oboře Květov u Orlíku spravované společností Orlík, s. r. o. Práce vědců spočívá ve vyhledání vhodných kvalitních jedinců pro založení nových zdrojů reprodukčního materiálu lesních dřevin, především semenných sadů první generace.

Při dostatečném počtu vyhledaných donorových uznaných jedinců se v lednu až únoru odebraly rouby k naroubování na již připravené podnože v lesní školce PEXÍDR, s. r. o. Následně byly vypěstovány výsadby schopné roubovance a před jejich výsadbou byly ověřeny genetické charakteristiky použitých klonů.

Na připravené ploše bylo v rámci přípravy pro založení semenného sadu na lokalitě Zvole (majetek Arcibiskupství pražského) v jarním období roku 2024 vyměřeno schéma rozmístění roubovanců jednotlivých klonů a byla podána Žádost o registraci semenného sadu.

Po založení semenného sadu se předpokládá po několika letech produkce kvalitního reprodukčního materiálu ve formě osiva. Nebude se tedy jednat pouze o reprodukci, ale také o zachování (konzervaci) vybraných nejcennějších jedinců pro další generaci soustředěných na jedné lokalitě.

Vědci také vyhledávali přežívající jedince smrku na lokalitách bývalé LS LČR Kácov (v současné době LZ Konopiště) a demonstračního objektu Klokočná, který se také nachází na LZ Konopiště. Pro účely jejich genetické charakterizace byly vybrány porosty, kde jedinci smrku odolaly několika vlnám kůrovcové kalamity. V prvním případě (lokalita Kácov) byly z vybraného porostu odebrány vzorky rostlinného materiálu (čerstvé jehličí), a to jak z dospělých, tak i z mladých stromů pro analýzy DNA a pro možné porovnání geneticky podmíněných charakteristik s vybranými populacemi smrku ztepilého z jiných částí České republiky.

V druhém případě (Klokočná) byly vzorky rostlinného materiálu (čerstvě narašené jehličí) z různorodého a různověkého porostu obhospodařovaného výběrným způsobem. Pro srovnávací účely pak byly odebrány vzorky rostlinného materiálu ze stejnorodého a stejnověkého porostu vzdáleného několik set metrů od demonstračního objektu Klokočná a obhospodařovaného holosečným způsobem.

V současné době probíhá finalizace a vyhodnocování výsledků genetických analýz z posledních odebraných vzorků rostlinného materiálu.

VÚLHM, dokumentární foto (semenný sad rezistentního krušnohorského smrku na lokalitě in situ pod správou ML Chomutov), autor Ing. Radek Vernar, 2024)