Čeští a polští vědci začali zkoumat vliv silně znečištěných důlních vod na kvalitu povrchové vody v oblastech, zatížených intenzivní těžbou černého uhlí. Odborníci z Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a Hlavního institutu hornictví (GIG) Katovice zahájili výzkum na obou stranách hranice.

Projekt potrvá do dubna 2021. ČTK to  sdělila v tiskové zprávě mluvčí projektu Eva Kijonková.

„Cílem česko-polského projektu, který podporuje Evropská unie, je zjistit, nakolik jsou povrchové vodní zdroje znečištěny anorganickými solemi, kovy a některými radionuklidy, které mohou mít negativní dopad na všechny živé organismy,“ uvedla.

Vedoucí projektu Václav Dombek z VŠB-TUO uvedl, že povrchové vody dotčené hornickou činností mohou negativně ovlivnit kvalitu životního prostředí i ohrozit zdraví lidí. „Zejména pokud jde o zvýšení obsahu rizikových kovů a přirozených radionuklidů s radioaktivním rozpadem. Přesto tato problematika nebyla dosud na žádné ze stran společné hranice ČR a Polska dostatečně prostudována,“ uvedl Dombek.

Odborníci zahájili na obou stranách hranice terénní odběry, měření a laboratorní analýzy. Chtějí se dopracovat k doporučení pro zlepšení kvality povrchových vod v Česku i Polsku. Výsledky monitoringu a analýz vědci předají zodpovědným orgánům, které mohou doporučit i úpravu legislativy.

„Chceme řešit ekologické problémy v celé šíři, tedy nejen půdu, prachové a plynné emise, ale i další klíčovou složku, kterou je právě voda,“ uvedl Dombek. Vliv rizikových látek je podle něj kvůli možným průsakům a vtokům důlní vody do vody povrchové v Česku i Polsku totožný.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto