Vědci z LDF MENDELU absolvovali v pořadí již druhou cestu za naplaveným dřevem na severní pobřeží Norska. Podobně jako v roce 2022 odebírali z naplaveného dřeva vzorky, které podrobí analýze v dendrochronologické a anatomické laboratoři MENDELU.

Celkem mají k dispozici více než sedm set vzorků ze stromů, z nichž některé mohou být staré i 400 let. Vzorky odebírali ve spolupráci s Paulem Ericem Aspholmem z norského výzkumného institutu NIBIO, s nímž dlouhodobě spolupracují. Cílem je mimo jiné zjistit druh a stáří dřeva, odkud dřevo pochází a nakolik klimatická změna, která má vliv na masivní úbytek ledu v Severním ledovém oceánu, ovlivňuje cestu dřeva z oblasti původu na pobřeží Norska.

„Před několika lety jsme na Islandu přišli na to, že na pláži jsou uloženy zejména kmeny, které spadly na Sibiři do řeky ve 40. až 70. letech minulého století a mladší kmeny se tam nachází jen velmi málo. Jednou z možných příčin, kromě změny způsobu těžby a dopravy dřeva na Sibiři, je úbytek ledu v Severním ledovém oceánu. Kmeny mohou totiž překonat tak velkou vzdálenost pouze v případě, že zamrznou a driftují v mořském ledu. V opačném případě klesnou po určité době na dno oceánu,“ řekl Tomáš Žid z Ústavu ochrany lesů a myslivosti.

Vědci teď chtějí zjistit, zda ten samý problém, se kterým se potýká Island, hrozí i Norsku. V dendrochronologické laboratoři proto budou měřit šířku letokruhů a výsledné letokruhové křivky porovnají s databází letokruhových chronologií ze severských oblastí Evropy, Asie a Ameriky. Mimo jiné získají představu o přesném původu a druhu dřeva. U čerstvě připlavených kmenů jim to pomůže upřesnit dobu, po kterou se dřevo v oceánu plavilo.

„Zaznamenáváme také, zda jsou na kmenech známky po těžbě nebo transportu, tím pádem se ztratily při plavení dřeva, anebo jsou na nich zachovány kořeny, což znamená, že se strom dostal do řeky přirozenou cestou bez zásahu člověka. Obvyklou příčinou pádu kmene do řeky je jarní tání. Při vysokém průtoku voda spolu s velkými ledovými krami naruší břehy, a stromy spadnou do řeky,“ vysvětlil Tomáš Kolář z Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií.

Počet studovaných parametrů vědci letos ještě rozšířili. Zajímají je rozměry kmenů a způsob ukládání dřeva na pláži. „Chceme zjistit, které pláže jsou pro ukládání naplavených kmenů vhodnější,“ doplnil Žid.

Vědci letos navíc odebrali radiální vývrty ze živých borovic lesních, některé dřevo by totiž teoreticky mohlo pocházet i z Norska. Vývrty poslouží k vybudování nové referenční letokruhové chronologie. Výzkum naplaveného dřeva přispěje také ke zpřesnění a prodloužení referenčních chronologií ve zdrojových oblastech severských jehličnatých lesů. Díky tomu mohou odborníci získat přesnější informace o vývoji klimatu v těchto oblastech a lépe pochopit dopad klimatické změny na plavení dřeva v Severním ledovém oceánu.

Výzkum byl podpořen z bilaterální iniciativy Fondů EHP a Norska (EHP-BFNU-OVNKM-4-107-2023).

Zdroj a dokumentární foto: MENDELU