V současnosti nelze zatím určit, zda bude nutné rozšířit těsnící stěnu u hnědouhelného dolu Turów. ČTK to řekl člen expertní skupiny ministerstva životního prostředí (MŽP) Jiří Bruthans z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Na takové vyhodnocení je podle něj příliš brzy. V pondělí představilo MŽP výsledky ročního sledování funkčnosti podzemní stěny, která má chránit českou podzemní vodu před odtokem do dolu. Podle závěrů MŽP stěna těsní a funguje, voda v Česku ale i nadále ubývá. „Podzemní voda má spád, takže i když jí zahradíte cestu podzemní stěnou, může se napouštět návodní strana těsně nad stěnou a přitom stále ještě klesat hladina dále od stěny. Zatím je příliš krátce po dokončení stěny (jen rok). Nicméně vrty do vzdálenosti stovek metrů nad stěnou již zastavily pokles, u těch vzdálenějších na návodní straně se uvidí časem. Není způsob, jak obejít čas a dozvědět se to teď,“ řekl Bruthans.

Ředitel České geologické služby Zdeněk Venera v pondělí uvedl, že data ze čtyř kontrolních vrtů na polské straně potvrzují funkčnost stěny. Hladiny v nejbližších vrtech se zvedly v rozsahu od 0,63 metru až do 4,17 metru. Na české straně přesto vody dál ubývá. Kdy a zda vůbec se vliv projeví i na českém území, není teď podle Venery možné stanovit. Ekologové od začátku uvádějí, že je stěna na špatném místě a odtoku vody nezabrání.

„V místě těsnící stěny byly velké přítoky. Stěna těsní střední kolektor a podle všech současných znalostí je na klíčovém místě. Tu stěnu mimochodem plánovala polská strana již dříve, protože chtěli blokovat přítoky do dolu. Čerpání vody stojí velké peníze i za samotnou elektřinu, z podmáčení hrozí sesuvy a podobně. Čili to není zdaleka jen český zájem, aby těsnila,“ řekl Bruthans.

Vyhotovení nového hydrologického modelu trvá podle vědce několik měsíců. Nové modely vždy vychází ze starších modelů i z dat co se nově získala.

„Model simuluje proudění podzemní vody tak, že se oblast rozdělí na vrstvy, těm se přiřadí propustnosti, přidají se zlomy, nepropustná místa, nová hydraulická bariéra, čerpání apod. Vše, co je z hydrogeologie známé, se zkrátka přenese do počítače,“ řekl. Následně se model testuje a případně upravuje tak, aby odpovídal realitě. Model dokáže ukázat jak současnost, tak minulost a umožňuje modelovat i vývoj v čase.

Hydrogeologické modely existují v Česku i Polsku a budou se využívat společně s novými daty při tvorbě nového modelu. Podle vědce se rozhodně nebude stavět jen na převzatém modelu z Polska. Výsledky průběžného měření by měly být přístupné i veřejnosti, je ale třeba vzít v potaz, že voda reaguje se zpožděním a pomalu, dodal.

Vybudování podzemní těsnicí stěny v Polsku bylo zásadním bodem česko-polské dohody o řešení vlivu těžby v dole Turów, kterou vlády obou zemí podepsaly loni 3. února. Data o vývoji hladiny podzemních vod dostává česká strana z Polska čtvrtletně.

ČTK, ilustrační foto MŽP