Lidé žijící kolem Orlice v Žamberku si konečně oddechnou. Podle pardubické mutace Mladé fronty DNES se tam totiž po letech čekání na výsledek církevních restitucí začnou stavět suché nádrže a sypané hráze, které by je měly ochránit před povodněmi.

Sedm let slibů a čekání na protipovodňová opatření mají za sebou lidé, kteří bydlí kolem řeky v Žamberku. Celou tu dobu s obavami hlídají Divokou Orlici, jestli je opět nevyplaví.Naposledy letos v červnu, kdy velká voda zaplavila téměř celé Česko. Tentokrát se jim povodeň vyhnula, ale už příště podobné štěstí mít nemusejí. Proto tu přivítali zprávu, že se konečně začne něco dít. „Pokračovat v přípravách na stavbu hrází a poldrů nám umožnil verdikt Ústavního soudu, který potvrdil platnost církevních restitucí,“ uvedl starosta Jiří Dytrt.

Jednou z posledních překážek totiž byly právě pozemky patřící římskokatolické církvi. „My už se na kompenzaci s církví v podstatě dohodli. Požehnání od královéhradecké diecéze máme, takže se zřejmě brzy dočkáme šťastného konce,“ doufá žamberský starosta.

Podle správce tamější farnosti Oldřicha Kučery má církev od radnice žádost o pozemek poměrně dlouho. Teď už se jen čeká na vyjádření pozemkového fondu, aby se mohly pozemky na město převést. „Nevidím jediný důvod, proč bychom se s městem nedohodli. Jde přece o dobrou věc, která pomůže nejen lidem v Žamberku, ale i v dalších vesnicích a městech po proudu,“ řekl Kučera. Naději, že se konečně začne stavět, lidé žijící kolem řeky vítají. „Už aby to bylo. Ale dokud se nekopne do země, moc tomu stejně věřit nebudu,“ řekl Viktor Chládek bydlící těsně u řeky.

Stejně jako ostatní obyvatelé z okolí jen nerad vzpomíná na povodně z let 2000, 2002 a 2007, které v Žamberku napáchaly škody za desítky milionů korun. „Letos v červnu jsme každý den koukali nejen na zprávy v televizi, ale se strachem hleděli na řeku a čekali, co nám voda provede. Tentokrát se nám na rozdíl od zbytku Čech vyhnula, ale takové štěstí už příště mít nemusíme,“ dodal Chládek. Naději, že se nebudou muset bát velké vody, vítá i šéf Muzea starých strojů a technologií Michal Bednář. „Konečně se jednou dostanou evropské peníze na smysluplný účel. Hráze a stěny proti povodním potřebuje celé město a samozřejmě je přivítáme i my,“ uvedl. Někdejší textilka Vonwiler, známá v Žamberku spíše jako bývalá Mosilana, totiž leží v záplavovém území. A škody v případě povodní by se snad ani nedaly dost dobře vyčíslit.

V současné době v muzeu mají zhruba stovku exponátů z minulého a předminulého století. Nechybí mezi nimi unikáty, jako parní či tovární stroje nebo automobiloví veteráni. Mezi nejznámější unikáty patří mimo jiné lokomobil následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d’Este z roku 1902.

Hrozba velké vody nadšencům z muzea navíc brání v tom, aby zahájili práce na budování víceúčelového odpočinkového centra. Jeho základem je už dnes v někdejších továrních halách umístěná expozice starých strojů, které členové sdružení kupují a oživují. „Bude to běh na dlouhou trať,“ přiznal jednatel muzea Michal Bednář.

Opatření proti velké vodě bude podle starosty Dytrta tvořit soubor několika ochranných prvků. Od jezu v Líšnici přes suchou nádrž pod Černým lesem, soubor opěrných zdí a sypaných hrází. „Posledním z nich bude rozlivný poldr, tedy další suchá nádrž, u Mosilany,“ upřesnil starosta, jak by měla opatření za 140 milionů korun ve finále vypadat. Největší investice za posledních mnoho let se má v Žamberku rozjet příští rok, kdy se začnou čerpat prostředky z nového kola evropských fondů.

První etapu protipovodňových opatření v Žamberku dokončili před dvěma lety. Za tři a půl milionu korun zmodernizovali signalizační systém, který na několika místech proti proudu řeky hlídá průtok vody. Při zvýšené hladině pak prostřednictvím varovných SMS, sirén i dobrovolných hasičů varuje obyvatele před nebezpečím.

Zdroj: regionální mutace Mladá fronta DNES – Pardubický kraj

19.7.2013 10.38, Rubrika: Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla