Opatřením, jak chránit klima na Zemi tak, aby jeho změny neměly na lidstvo katastrofický dopad, byl věnován tradiční Press Day skupiny Veolia ve čtvrtek 7. února 2019. Informovala o tom centrála skupiny Veolia.  

Jak přitom na setkání s novináři konstatoval předseda správní rady a generální ředitel skupiny Veolia Antoine Frérot, pokud by pokračovalo vypouštění emisí CO2 současnou rychlostí, do roku 2050 by tyto emise dosáhly 66 Gt. Základní závěry, jak k nim dospěli např. konzultanti společnosti Roland Berger v rámci studie společnosti Veolia, ale uvádějí, že pro omezení globálního oteplování na mnohem nižší úroveň než 2 ° stupňů Celsia oproti současnosti by emise CO2 měly v roce 2050 činit maximálně 26 Gt – tj. o 40 Gt méně, než se v současnosti předvídá.

K dosažení tohoto cíle by mělo pomoci účinná řešení, vyvinutá v energetickém a environmentálním sektoru, pokud by byla nasazena ve velkém měřítku. Odborníci spočítali, že do roku 2050 by se tak daly emise skleníkových plynů snížit o 12 Gt, tj. o 29 % všech emisí, které mají být v tomto horizontu odstraněny. „Samotné odvětví environmentálních služeb by pomocí vlastních řešení mohlo zajistit až 30% snížení emisí skleníkových plynů nezbytné k tomu, aby růst teplot nepřekročil 2°C,“ řekl na setkání s novináři Antoine Frérot.

Konkrétní návrhy se týkají např. energetické účinnosti v budovách a průmyslu – právě v této oblasti vzniká téměř polovina skleníkových plynů, které je třeba snížit. Je k tomu nutná např. recyklace odpadu a využití energie z odpadních vod. „O co méně úsilí nyní vynaložíme ke snížení emisí CO2, o to více ho budeme muset vynaložit v dlouhodobém horizontu, abychom se adaptovali na zásadní klimatické změny,“ dodal. Důležité je ovšem právě velké měřítko, v němž by se tato řešení měla uplatňovat. Co by se dalo uskutečnit v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu a jaké dopady by taková řešení mohla mít. O tom Antoine Frérot podrobně hovořil – představil patnáct řešení z oblasti environmentálních služeb, jejichž základem však musí být nejen technologická a obchodní vyspělost, ale také podpora místních úřadů a vliv na zaměstnanost v lokalitě.

Návrhy řešení lze rozdělit do několika kategorií z hlediska rychlosti působení na snižování emisí skleníkových plynů. Tak například mezi rychle působící opatření do roku 2025 lze zařadit lepší využití vodovodní sítě a s tím související efektivity jejího provozování, energetické využití odpadu, recyklace organického odpadu, rozšiřování kogenerační výroby energie a zlepšování energetické účinnosti v průmyslu.

Střednědobá opatření zahrnují změny ve výrobě energie, širší využití biomasy, produkci biopaliv, recyklaci plastového odpadu, energetickou efektivnost v budovách apod. Ve výhledu za rok 2035 lze uvést skladování energie a zachytávání a ukládání CO2.

V závěru své prezentace Antoine Frérot hovořil o tom, jak důležité je, aby změny probíhaly spravedlivě a mohly být lidmi přijaty. „Taková změna musí být prospěšná pro životní prostředí a sociálně spravedlivá. Kdybychom zanedbali sociální aspekty, tak by se nám nikdy nepodařilo změny v energetice uskutečnit.“

V rámci Press Day Veolia představila také příklady zajímavých projektů. Například Mike Byrnes z Veolia Solutions North America se podělil o to, jak univerzita ocenila stabilitu dodávek elektrické energie v době, kdy New York zasáhl hurikán Sandy. Díky lokální energetické síti skupiny Veolia nebylo nutné evakuovat pacienty z  univerzitního zdravotnického centra NYU Washington Square medical center.  Peter Stokes z Veolia Water Technologies pak představil projekt Zero Water, který se osvědčil v mlékárenských provozech v Mexiku, Jižní Africe a nyní je implementován v Číně. V jeho rámci se podařilo nejen snížit spotřebu vody, ale také omezit objem vypouštěných odpadních vod a konečně Eric Lesueur představil řešení pro města, aby se vypořádala se stoupajícími teplotami. Při vlnách veder může být teplota v městských tepelných ostrovech o 5 až 10 °C vyšší než v okolních oblastech. Veolia vyvinula specifická řešení, která městům pomáhají s tímto problémem bojovat. Jedním z nich je chlazení komunikací pomocí automatického zvlhčování. Dalším je instalace odpařovacích ploch zásobovaných dešťovou vodou. Toto řešení již prokázalo svou účinnost v letních tropických dnech, kdy dokázalo snížit okolní teplotu o 5 až 8 °C.

Zdroj: Veolia, ilustrační foto (Antoine Frérot) Naše voda – Nina Havlová