Tématem letošního Světového dne půdy (5. prosince) byl slogan „Zastavme půdní erozi, zachraňme svou budoucnost“. Cílem je co nejvíce zvýšit povědomí o významu zdraví ekosystémů a podpořit aktivní účast na zvyšování kvality půdy. Své závazky v této oblasti představila i společnost Veolia.

Půda je pokožkou naší planety. Zrychlování půdní eroze ohrožuje její základní funkci: uživit nás. Půda jako součást ekosystému prokazuje lidem různé služby: je zásobárnou vody, působí jako regulátor klimatu, pomáhá zachovávat biodiverzitu a váže uhlík. Avšak vlivem lidské činnosti došlo ke znehodnocení 33 % půdy a hrozí, že do roku 2050 půjde dokonce o 90 %. Ochrana půdy a správný způsob jejího využívání jsou nyní pro budoucnost naší planety klíčovými tématy.

Experti Mezivládního panelu pro změny klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change – IPCC) ve své zvláštní zprávě o změně klimatu a půdě „Special Report on Climate Change and Land“ vydané v srpnu 2019 doporučují uchýlit se k udržitelnějším řešením využívání zemědělské půdy: k šetrnému zemědělství, agroekologii, agrolesnictví, permakultuře… Zvýšení potravinové bezpečnosti závisí na obnovení a ochraně půdy. Tak se dá docílit snížení chudoby, zlepšení veřejného zdraví a podpořit snížení emise skleníkových plynů.

Zemědělství, které díky agroekologickým postupům produkuje méně skleníkových plynů, pomáhá snižovat dopad klimatických změn, neboť podporuje jednak zvyšování množství organické hmoty v půdě a jednak zachytávání atmosférického oxidu uhličitého v půdě.   „Francouzské zemědělství každoročně recykluje 330 milionů tun organických odpadů. Návrat této hmoty do půdy zvyšuje její úrodnost a mohl by také pomoci zvýšit zásoby uhlíku, čímž by přispěl k dosažení cílů iniciativy 4 na 1 000,“ připomíná Jean-François Soussana, místopředseda francouzského Národního institutu pro agronomický výzkum (INRA), v posledním čísle časopisu Veolie Planet, které se věnuje právě tomuto tématu.

Tato mezinárodní iniciativa si stanovila cíl zvýšit obsah uhlíku v půdě, což by umožnilo vyvážit veškeré emise antropogenních skleníkových plynů. Veolia ve spolupráci s Národním institutem pro agronomický výzkum již deset let sleduje dlouhodobý vývoj agrosystému, který k hnojení využívá organické zbytky, což umožňuje tento přístup lépe vyhodnotit a experimentovat s konkrétními řešeními.

Závod Veolie na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny z biomasy v maďarském Pécsi zásobuje městskou síť dálkového vytápění a dodává elektřinu i do celostátní rozvodné sítě. Čím je výjimečný? Tento závod vyrábí energii ze slámy a dřevěných hoblin. Ročně spálí 160 000 tun balíků slámy a 50 000 tun vedlejších zemědělských produktů, přičemž vyrobí 70 MW tepla a 35 MW elektřiny. Ložový popel (18 000 tun) a polétavý popílek (3 000 tun) se poté využívají jako půdní hnojivo, neboť obsahují draslík, fosfor a další mikročástice a mají vhodné pH. Od roku 2019 se popel skladuje v nové budově, díky čemuž již nejsou zapotřebí velké plastové pytle (snížení množství plastového odpadu o 42 tun ročně) a dochází i k úspoře vody obsažené v popelu (3 000 m3 vody).

Veolia tímto způsobem provádí cirkulární ekonomiku slámy: slámu nakupuje u zemědělců, vyrábí z ní 100% zelené teplo a zelenou elektřinu a zbylý popel vrací místním zemědělcům jako půdní hnojivo.

Zásobování závodu biomasou je zajištěno dlouhodobými smlouvami s 50 zemědělci z jihozápadního Maďarska a se správci lesů či pil. V závodě vzniklo 170 trvalých pracovních míst souvisejících se zpracováním slámy a 300 trvalých pracovních míst souvisejících se zpracováním dřevěného odpadu. K tomu lze ještě přičíst 200 sezónních pracovních míst u místních zemědělců. Maďarsko, jehož území je z větší části pokryto zemědělskou půdou a lesy, disponuje velkým množstvím zdrojů produkce biomasy a zároveň se nemusí obávat o svou potravinovou bezpečnost.

Zdroj a foto: Veolia (redakčně kráceno)