Na řadě míst v naší zemi, kam lidé vyrazí na dovolenou, se mohou v praxi přesvědčit o dopadech kůrovcové kalamity. Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR (SVOL) zpracovalo některé z příkladů, kde se krajina zásadně změnila.

„Myslím si, že mnoho lidí, kteří se do lesů přes rok nedostanou nebo pocházejí z oblastí, kde ještě katastrofa není tak rozsáhlá, bude letos během prázdnin čelit velmi nepříjemnému překvapení,“ říká předseda SVOL František Kučera. „Prioritou je pro nás likvidace kůrovcem napadených stromů, které mohou ohrozit další porosty, a proto se teď v lesích pohybuje i více techniky. Suché stromy, ze kterých kůrovec už vylétl, přijdou na řadu až později. Nyní bojujeme za to, aby příští generace vůbec mohly nějakou dovolenou v lesích zažít“.

Vstupovat do porostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví výslovně zakazuje návštěvníkům lesní zákon. Návštěvník lesa se ale musí mít na pozoru i tam, kde byly lesy ponechány bez zásahu, a přizpůsobit své chování daným okolnostem. Suché stromy se postupně stávají velice nestabilními a potenciální návštěvníky ohrožují pádem větví či celých kmenů. „Každý vstupuje do lesa na vlastní nebezpečí a zejména v době současné mimořádné kalamity by na to každý měl pamatovat,“ zdůrazňuje Kučera.

„Lesníci žijí realitu kůrovcové kalamity dnes a denně, mnozí lidé ji ale uvidí až nyní. Není to pěkný pohled, ale na druhou stranu doufáme, že nám veřejnost pomůže na politiky zatlačit. Že se budou ptát, proč vláda doposud nic zásadního neudělala a proč s pomocí vlastníkům lesů otálí,“ říká Martin Kodeš, prokurista Městské správy lesů Pelhřimov. „My lesníci bojujeme doslova o každý strom, nevzdáváme se. Ale už nám docházejí síly. Několik mých kolegů lesníků z různých regionů se psychicky i fyzicky ze situace v lesích zhroutilo.“

Vlastníci lesů žádají po vládě v letošním roce 3 miliardy korun na likvidaci následků kalamity a obnovu lesa, přitom škody suchem a kůrovcem, které jim vznikly v roce 2018, se odhadují na více než 18 miliard, za letošní rok na téměř 30 miliard.  Pro příští rok je nezbytné navýšení rozpočtové kapitoly MZe na pomoc lesům o 5-7 mld. Kč. Podle informací SVOL však předběžný návrh státního rozpočtu na r. 2020 překvapivě počítá se snížením příjmů do kapitoly  MZe o 2,1 mld. Kč oproti předchozímu roku  a také se snížením výdajů kapitoly MZe o 2,5 mld. Kč oproti r. 2019. „Vše je o stanovení priorit vlády.  Les je zákonem definován jako národní bohatství, tvořící nenahraditelnou složku životního prostředí. Proč tedy nechce vláda potřebné finance na záchranu lesů uvolnit, když například z prodeje emisních povolenek dostane o 8,8 mld. Kč více? Na to nechť odpoví svým občanům,“ komentuje Kučera.

Pohled na turistické destinace v souvislosti s kůrovcem zblízka:

Díky kůrovcové kalamitě, byly vymazány až stovky kilometrů značených tras. Značkaři z Klubu českých turistů od jara vyrážejí po cestách a snaží se najít nové varianty pro původní trasy.

Moravskoslezký kraj a Vysočina, dvě velice oblíbené a turisty navštěvované destinace. Aktuálně ale také nejvíce postižené oblasti. Například cyklisty na malebné cyklostezce Jihlava – Třebíč – Raabs (Rakousko) nečeká místy vůbec veselý pohled. Na holinách bylo nutné dokonce zatlouct kůly, které nahradily stromy se značením.

Kůrovec napadl notnou část jižní části Vysočiny, zejména okolí Telče a Budišovic. Zde už z mnoha lesů zbyly paseky. Drží se pouze severní část Vysočiny.

Kousek od Dačic v Jihočeském kraji je jednou z krajinných dominant vrch Bába 665 m n. m. Nejvyšší vrch jižní části Brtnické vrchoviny a sedlem oddělená, nižší Zelená hora 619 m n. m. K jihu navazuje ještě Zadní hora 609 m n. m. Dříve zalesněná Bába byla kůrovcem hojně napadena, stejně jako lesy v celé lokalitě.

Hodně práce čekalo značkaře na Zlatohorsku, kde už jsou tak rozsáhlé planiny, že bylo třeba udělat zcela nové turistické trasy. Lesy jsou zasažené od Biskupské kupy přes Příčnou až po Rejvíz. Oblíbená turistická cesta k mechovým jezírkům na Rejvízu musela být úplně odkloněna. Turisté se musí vydat oklikou a trasa je tak o cca 300 metrů delší.

Hektary holin můžete nyní vidět i v okolí Petrovic na Krnovsku.

Hodně velké škody v posledních letech zanechal kůrovec v okolí Bystřice pod Hostýnem a Rajnochovic na Kroměřížsku nebo na Rožnovsku. Zde během posledních dvou let zmizely velké plochy lesů a krajina se tak rázně změnila.

Stačí si projít prstem po kůrovcové mapě, kterou najdete na www.kurovcovamapa.cz a zjistíte, že kalamita se nevyhnula skoro žádné části země. Tam, kde si můžete pamatovat hluboké lesní porosty, jsou nyní planiny. Silně zasažené jsou lesy v okolí Frýdlantu nad Ostravicí (Ondřejník), Jablunkova, Valašského Meziříčí.

Severně nad Olomoucí se táhne dlouhý pruh kůrovcové kalamity. Dětřichov nad Bystřicí – Břidličná – Bruntál.

Ještě výše na severu potom kůrovec hojně zasáhl Andělskou Horu a zasažené pásmo se táhne dále na Vrbno pod Pradědem a Janov.

Zasažené lesy jsou také v okolí Dvora Králové nad Labem, kam lidé jezdí do proslulé zoologické zahrady, Hořic, Nové Paky, Rokytnice nad Jizerou. Kůrovci neuniklo ani turisty oblíbené Hřensko, brána do Národního parku České Švýcarsko, kde už boj s kůrovcem vzdali.

Celé střední Čechy se na kůrovcové mapě mohou zdát, jako by Česku vyrašily pihy. Další silnější nálož kůrovce pak můžete zaznamenat v okolí Rozvadova a pás napadených oblastí se táhne až do jižních Čech, jedné z nejoblíbenějších dovolenkových destinací, kde kalamita také udělala své.

Od Plzně dolů na jih kůrovec napadl značnou část Kašperských Hor včetně Modravy (obojí v NP Šumava) proslulé seriálem Policie Modrava, který zvedl turistický ruch v oblasti o desítky procent. Pořídit dnes některé záběry známé ze seriálu, by nebylo možné.

Další turisticky oblíbená místa zasažená kůrovcovou kalamitou:

Smrčina, Radhostice, Plešivec, Schwarzenberský plavební kanál, Vyšší Brod, Hluboká nad Vltavou – Lišov, Albrechtice nad Vltavou, Zvíkovské Podhradí, Polabí, Divizna, Rokytnice nad Rokytnou – Zadní hora, Rajec Jestřábí, Blansko, Okolí Hukvald.

Reálně je ale podle SVOL takových míst mnohem víc.

Zdroj: SVOL, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová