Novomlýnské nádrže se před třemi desetiletími stavěly nejen proto, aby se zamezilo každoročním záplavám, ale také jako zdroj pro rozsáhlý zavlažovací systém. Připomíná to jihomoravská mutace deníku Mladá fronta DNES.

Voda z nádrží se otevřenými kanály a žlaby rozváděla na tisíce hektarů půdy. Závlahy však od roku 1990 téměř nikdo ze zemědělců nevyužíval a ty tak zchátraly. Až dramatické sucho posledních let vyvolalo potřebu se k tomu, co už kdysi fungovalo, vrátit. Usiluje o to nově vzniklý spolek Závlahy Hustopeče. Založilo ho 13 jihomoravských vinařů a ovocnářů. Jeho cílem je přivedení vody z Nových Mlýnů k vinohradům. „Naším cílem je vybudování úplně nové závlahové sítě, která by mohla pokrýt až 35 tisíc hektarů zemědělské půdy. Na nich je minimálně pět tisíc hektarů vinic a jeden až dva tisíce hektarů sadů,“ vysvětluje Václav Hlaváček, šéf agrární komory, který se postavil do čela spolku.

Jeho členové už mají přesnou představu o tom, kolik vody potřebují a kudy by měla síť závlah vést. Jeho páteřní kostru by měl podle jejich představ vybudovat stát. Vést by měla od Strachotína přes Popice, Starovice, Hustopeče až do Těšan. „Na hlavní závlahovou kostru by se pak jednotliví zemědělci napojili s vlastními závlahovými systémy,“ upřesnil Hlaváček představu vinohradníků a sadařů. Základ už zamýšlená závlahová síť má. Nejde totiž o nový záměr. Rozvod vody na Hustopečsko a Kloboucko byl totiž naprojektován už v roce 1985. Tehdy se postavilo odběrné místo ve Strachotíně, které je stále funkční. A také zdejší čerpací stanice. Tu sice lidé postupem let rozkradli, nicméně současný nájemce, firma PPS Strachotín, ji částečně obnovil. „Odtud už se zavlažuje 80 hektarů vinic. My chceme, aby se systém prodloužil na další kilometry, jak se o tom kdysi uvažovalo,“ podotkl Hlaváček.

Do projektu se zapojily malé i velké firmy. Jsou mezi nimi například vinařství Sonberk a Gotberg či hustopečský Agrofrukt, ale i drobní vinaři – třeba Radek Sedláček z Kurdějova. Ti všichni potřebují vodu. Kdy se jí dočkají, bude záviset především na tom, kdy se zvýší hladina novomlýnských nádrží. O její zvednutí o 35 centimetrů usiluje ministerstvo zemědělství. V nádržích by pak přibyl objem vody odpovídající například polovině Brněnské přehrady. „Z vodohospodářského hlediska se jedná o snadný a levný způsob, jak na jižní Moravě zajistit o devět milionů kubíků vody více, než kolika v současné době disponuje,“ vysvětlil již dříve mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Záměr se ale bije s požadavky ochránců přírody, kteří léta bojovali za snížení hladiny nádrží, aby se co nejvíce obnovila původní lužní krajina v nově vytvořeném biokoridoru a hlavně zůstaly ochráněny ptačí ostrovy čnící ze střední novomlýnské nádrže, které jsou zařazeny do soustavy Natura 2000. V případě znovuzvýšení hladiny by byla nutná rozsáhlá kompenzační opatření. A projekt by musel zřejmě projít i posouzením vlivu na životní prostředí EIA, což se může táhnout i několik let.

Zdroj: regionální mutace Mladá fronta DNES – jižní Morava, ilustrační foto (Novomlýnské nádrže) Naše voda – Nina Havlová