Voda v přehradách má svůj roční sezonní cyklus a hospodaření s ní podléhá celé řadě potřeb. Píše o tom moravskoslezská mutace deníku.cz.

„Na jaře přiteče studená voda z tání sněhu, která se během léta od hladiny prohřívá. Tloušťka a teplota této vrstvy závisí nejen na tom, jak je léto teplé, ale například i na větru, který dokáže vodu promíchat. Většinou má tato vrstva v průměru okolo deseti metrů a teplotu kolem 20 stupňů Celsia a je místem, kde nádrž takzvaně žije. Je zde soustředěn život řas, bakterií, zooplanktonu a dalších živočichů. Z této vrstvy se však nedá odebírat voda pro pitné účely pro její vysokou teplotu i zmíněné oživení,“ vysvětluje technický ředitel Povodí Odry Petr Březina. Voda pro úpravu na vodu pitnou se proto podle něj debírá z dolní studené vrstvy a na její kvalitě potom závisí i jakost vody. Na podzim potom dochází k cirkulaci a voda se ochlazováním od hladiny promíchá.

„V průběhu zimy se teplota vody snižuje. A pak se uplatní takzvaný hydrostatický paradoxon. Což znamená, že teplejší voda zhruba má 4 stupně Celsia je u dna, a pod ledem je voda s teplotou blízkou nule,“ pokračuje v objasňování života přehrady Březina. Voda v nádrži je průměrně z poloviny vodou podzemní a z poloviny vodou povrchovou, která stéká přímo po povrchu při deštích nebo tání sněhu. Pouze zanedbatelnou část tvoří voda ze srážek, která padá přímo na vodní hladinu.

V průběhu zimy berou vodohospodáři při manipulacích v nádržích v potaz hlavně množství vody, které leží ve sněhu v povodí nádrže. „Tyto informace pro nás jednou týdně připravuje Český hydrometeorologický ústav. My potom nádrž buď vyprazdňujeme, abychom vodu zachytili, anebo zajišťujeme pouze vodárenský odběr a základní odtok pod nádrž.Výraznější vyprázdnění nádrže před jarním táním je výhodné také z důvodu ochrany před povodněmi. Na kvalitu vody v nádržích má největší vliv právě kvalita přitékající vody. Pokud je voda z přítoků znečištěná organickými látkami lidského původu a také živinami, nemůže být voda v nádrži lepší. Naopak se dále zhorší, neboť jde o vodu úživnou, která za příhodných podmínek dostatku světla a tepla kvete a následně zahnívá. Aby tento stav u vodárenských nádrží nenastal, musí se zástavba v jejích povodích omezovat, regulovat turistické využití a podobně. Ale potom to přináší i výsledky a kvalitní pitnou vodu,“ objasňuje ředitel.

Důležitou součástí péče o jakost vody v každé nádrži jsou ryby. Jak odborník z Povodí Odry vysvětluje, pokud jsou v nich kapři, kteří často „rýpou do dna“, uvolňují kal, určitě tím jakost vody utrpí. „Ve vodárenských nádržích proto zajišťujeme takzvané účelové rybné hospodaření. Je založeno na vysazování dravých ryb štiky, candáta, bolena. Tito predátoři jsou na začátku řetězce, na jehož konci je čistší voda. Likvidují lidově řečeno plevelné ryby zejména plotici. To pak následně umožňuje rozvoj zooplanktonu zejména perlooček, které potom, pokud jich je v přehradě větší množství, žerou řasy a udržují dobrou jakost vody. Odborně se tomu říká biomanipulace,“ dodává Březina.

Zásobení vodou je v povodí Odry podle odborníků řešeno vysoce komfortně. „S výstavbou nádrže Slezská Harta jsou vytvořeny rezervy, které úplné vyčerpání zásob v regionu posouvá do roviny teoretických úvah. Také propojení jednotlivých měst je na takové úrovni, že vodu lze, byť se zvýšenými náklady, po kraji dopravovat. Ohrožena jsou území, která jsou zásobena z místních zdrojů hlavně studní , například jde o Jablunkovsko,“ dodává Březina s tím, že kvalita vody v našich přehradách je zcela srovnatelná s vyspělou Evropou.

Zdroj: www.denik.cz

2.1.2013 11.04, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Přehrady a vodní díla