Maximální opětovné využití složek odpadu, prevence jeho vzniku, výrazný pokles skládkování a rozvoj oběhového hospodářství jsou cíle plánu odpadového hospodářství pro roky 2015 až 2024. Jeho aktualizaci ve středu schválila vláda, informoval na tiskové konferenci vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dokument zahrnuje změny v příslušné evropské legislativě a v předloni v Česku přijatém balíčku odpadových zákonů. Původní plán vláda schválila v roce 2014.

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL), která je v covidové karanténě, v tiskové zprávě uvedla, že bez aktualizace by nebylo možné čerpat peníze na proměnu odpadového hospodářství z nového Operačního programu Životní prostředí 2021+. Ministerstvo životního prostředí letos zahájí přípravu nového plánu pro léta 2025 až 2035.

Materiál, který má ČTK k dispozici, zmiňuje nutnost podpory využití odpadů jako zdrojů surovin, růstu jejich recyklace, postupné omezování skládkování využitelných odpadů i zákaz skládkování takového odpadu od roku 2030, což vyplývá z nové legislativy. Míra skládkování je v Česku podle expertů stále vysoká, předloni na skládky putovalo 48 procent komunálních odpadů. K poklesu má přispět i postupný růst poplatku za skládkování využitelných odpadů. Letos činí 900 korun za tunu na skládce uloženého odpadu, meziročně o stokorunu více.

Podle plánu by mělo do roku 2035 klesnout množství odpadu na skládkách na deset procent z celkové produkce komunálního odpadu. V roce 2025 by se mělo 55 procent komunálního odpadu opětovně využít či recyklovat, v roce 2030 pak 60 procent. Směsný komunální odpad po vytřídění využitelných, nebezpečných či biologicky rozložitelných složek má podle plánu směřovat do zařízení pro energetické využití odpadu.

Podle dokumentu je také třeba rozšířit v obcích nádoby pro biologicky rozložitelné odpady. Zmiňuje možnost, že by zapracování kompostu do zemědělské půdy mohlo být povinné. Zemědělce by pak bylo potřeba k částečné náhradě průmyslových hnojiv motivovat. U potravinového odpadu dokument apeluje na podporu darování potravin a osvěty proti plýtvání. Zabývá se i možností darování zbylého jídla z restaurací a jídelen, což nyní není jasně právně ošetřeno.

„Zvyšují se ambice v tom, abychom dokázali ještě lépe a efektivně nakládat s odpady v České republice, abychom také reagovali například na snižování množství rizikových látek v kalech, které jsou odpadními produkty z čističky odpadních vod. Není to jen o klasickém třídění a recyklaci, strategie se zaměřuje i na další výzvy,“ řekl Jurečka.

Plán také zahrnuje cíle zákona, který nyní projednává Sněmovna, podle něhož plastové nápojové lahve budou muset od roku 2025 obsahovat alespoň čtvrtinu recyklovaného plastu a všechny nápojové plastové lahve o objemu až tři litry od roku 2030 alespoň 30 procent recyklátu. Nápojové lahve do tří litrů také budou muset mít od poloviny roku 2024 připevněná plastová víčka. Recyklace obalů by podle plánu měla do roku 2025 dosáhnout 70 procent, do roku 2030 pak 75 procent.

Plán počítá i se zavedením tříděného sběru pro textilní odpad do ledna 2025 a definuje recyklační cíle u různých druhů elektroodpadu. Zahrnuje i systém ekomodulace, tedy zatížení výrobků recyklačním příspěvkem podle míry jejich dopadu na životní prostředí.

K dalším cílům patří třeba snižování produkce nebezpečných odpadů a posílení jejich bezpečného využití. Jako důležitý cíl plán uvádí i tvorbu podmínek pro další pokles surovinové a energetické náročnosti výroby.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto: wikimedia commons, Daniela Kloth